Brain
The brain is composed of the cerebrum, cerebellum, and brainstem (Fig. 3).
Figure 3. The brain is composed of three parts: the brainstem, cerebellum, and cerebrum.
The cerebrum is divided into four lobes: frontal, parietal, temporal, and occipital.
The cerebrum is divided into four lobes: frontal, parietal, temporal, and occipital.
- The cerebrum is the largest part of the brain and is composed of right and left hemispheres. It performs higher functions like interpreting touch, vision and hearing, as well as speech, reasoning, emotions, learning, and fine control of movement.
- The cerebellum is located under the cerebrum. Its function is to coordinate muscle movements, maintain posture, and balance.
- The brainstem includes the midbrain, pons, and medulla. It acts as a relay center connecting the cerebrum and cerebellum to the spinal cord. It performs many automatic functions such as breathing, heart rate, body temperature, wake and sleep cycles, digestion, sneezing, coughing, vomiting, and swallowing. Ten of the twelve cranial nerves originate in the brainstem.
The surface of the cerebrum has a folded appearance called the cortex. The cortex contains about 70% of the 100 billion nerve cells. The nerve cell bodies color the cortex grey-brown giving it its name – gray matter (Fig. 4). Beneath the cortex are long connecting fibers between neurons, called axons, which make up the white matter.
Figure 4. The surface of the cerebrum is called the cortex. The cortex contains neurons (grey matter), which are interconnected to other brain areas by axons (white matter). The cortex has a folded appearance. A fold is called a gyrus and the groove between is a sulcus.
The folding of the cortex increases the brain’s surface area allowing more neurons to fit inside the skull and enabling higher functions. Each fold is called a gyrus, and each groove between folds is called a sulcus. There are names for the folds and grooves that help define specific brain regions.
Right brain – left brain
The right and left hemispheres of the brain are joined by a bundle of fibers called the corpus callosum that delivers messages from one side to the other. Each hemisphere controls the opposite side of the body. If a brain tumor is located on the right side of the brain, your left arm or leg may be weak or paralyzed.
Not all functions of the hemispheres are shared. In general, the left hemisphere controls speech, comprehension, arithmetic, and writing. The right hemisphere controls creativity, spatial ability, artistic, and musical skills. The left hemisphere is dominant in hand use and language in about 92% of people.
Lobes of the brain
The cerebral hemispheres have distinct fissures, which divide the brain into lobes. Each hemisphere has 4 lobes: frontal, temporal, parietal, and occipital (Fig 3). Each lobe may be divided, once again, into areas that serve very specific functions. It’s important to understand that each lobe of the brain does not function alone. There are very complex relationships between the lobes of the brain and between the right and left hemispheres.
Frontal lobe
Personality, behavior, emotions Judgment, planning, problem solving Speech: speaking and writing (Broca’s area) Body movement (motor strip) Intelligence, concentration, self awareness
Parietal lobe
- Interprets language, words
- Sense of touch, pain, temperature (sensory strip)
- Interprets signals from vision, hearing, motor, sensory and memory
- Spatial and visual perception
Occipital lobe
- Interprets vision (color, light, movement)
Temporal lobe
- Understanding language (Wernicke’s area)
- Memory
- Hearing
- Sequencing and organization
Messages within the brain are carried along pathways. Messages can travel from one gyrus to another, from one lobe to another, from one side of the brain to the other, and to structures found deep in the brain (e.g. thalamus, hypothalamus).
Deep structures
Hypothalamus - is located in the floor of the third ventricle and is the master control of the autonomic system. It plays a role in controlling behaviors such as hunger, thirst, sleep, and sexual response. It also regulates body temperature, blood pressure, emotions, and secretion of hormones.
Pituitary gland - lies in a small pocket of bone at the skull base called the sella turcica. The pituitary gland is connected to the hypothalamus of the brain by the pituitary stalk. Known as the “master gland,” it controls other endocrine glands in the body. It secretes hormones that control sexual development, promote bone and muscle growth, respond to stress, and fight disease.
Pineal gland - is located behind the third ventricle. It helps regulate the body’s internal clock and circadian rhythms by secreting melatonin. It has some role in sexual development.
Thalamus - serves as a relay station for almost all information that comes and goes to the cortex (Fig. 5). It plays a role in pain sensation, attention, alertness and memory.
Figure 5. Coronal cross-section showing the basal ganglia.
Basal ganglia - includes the caudate, putamen and globus pallidus. These nuclei work with the cerebellum to coordinate fine motions, such as fingertip movements.
Limbic system - is the center of our emotions, learning, and memory. Included in this system are the cingulate gyri, hypothalamus, amygdala (emotional reactions) and hippocampus (memory).
Cranial nerves
The brain communicates with the body through the spinal cord and twelve pairs of cranial nerves (Fig. 6). Ten of the twelve pairs of cranial nerves that control hearing, eye movement, facial sensations, taste, swallowing and movement of the face, neck, shoulder and tongue muscles originate in the brainstem. The cranial nerves for smell and vision originate in the cerebrum.
Figure 6. The Roman numeral, name, and main function of the twelve cranial nerves.
| | |
| | |
| | |
| | |
| | |
| | |
| | |
| | |
| | |
| | |
| | |
| | |
| | |
Meninges
The brain and spinal cord are covered and protected by three layers of tissue called meninges. From the outermost layer inward they are: the dura mater, arachnoid mater, and pia mater.
The dura mater is a strong, thick membrane that closely lines the inside of the skull; its two layers, the periosteal and meningeal dura, are fused and separate only to form venous sinuses. The dura creates little folds or compartments. There are two special dural folds, the falx and the tentorium. The falx separates the right and left hemispheres of the brain and the tentorium separates the cerebrum from the cerebellum.
The arachnoid mater is a thin, web-like membrane that covers the entire brain. The arachnoid is made of elastic tissue. The space between the dura and arachnoid membranes is called the subdural space.
The pia mater hugs the surface of the brain following its folds and grooves. The pia mater has many blood vessels that reach deep into the brain. The space between the arachnoid and pia is called the subarachnoid space. It is here where the cerebrospinal fluid bathes and cushions the brain.
Ventricles and cerebrospinal fluid
The brain has hollow fluid-filled cavities called ventricles (Fig. 7). Inside the ventricles is a ribbon-like structure called the choroid plexus that makes clear colorless cerebrospinal fluid (CSF). CSF flows within and around the brain and spinal cord to help cushion it from injury. This circulating fluid is constantly being absorbed and replenished.
Figure 7. CSF is produced inside the ventricles deep within the brain. CSF fluid circulates inside the brain and spinal cord and then outside to the subarachnoid space. Common sites of obstruction: 1) foramen of Monro, 2) aqueduct of Sylvius, and 3) obex.
There are two ventricles deep within the cerebral hemispheres called the lateral ventricles. They both connect with the third ventricle through a separate opening called the foramen of Monro. The third ventricle connects with the fourth ventricle through a long narrow tube called the aqueduct of Sylvius. From the fourth ventricle, CSF flows into the subarachnoid space where it bathes and cushions the brain. CSF is recycled (or absorbed) by special structures in the superior sagittal sinus called arachnoid villi.
A balance is maintained between the amount of CSF that is absorbed and the amount that is produced. A disruption or blockage in the system can cause a build up of CSF, which can cause enlargement of the ventricles (hydrocephalus) or cause a collection of fluid in the spinal cord (syringomyelia).
1. cast
OdpovědětVymazatMozek
Mozek je složen z koncového mozku, mozečku a mozkového kmenu (obraz 3).
Obraz 3. Mozek je tvořen třemi částmi: mozkový kmen, koncový mozek a mozeček.
Koncový mozek je rozdělen do čtyř laloků: čelní, spánkový, temenní a týlní.
• Koncový mozek je největší částí mozku a je tvořen levou a pravou hemisférou. Stará se o vyšší funkce jako interpretace smyslů (hmat, sluch, zrak), ale i mluvu, emoce, učení a kontrola pohybů.
• Mozeček je umístěn pod koncovým mozkem. Jeho funkcí je koordinace pohybu svalů, udržení rovnováhy.
• Součástí mozkového kmenu je střední mozek, Valorův most a prodloužená mícha.
Slouží jako spojovací centrum koncového mozku a mozečku s míchou. Hlídá automatické funkce těla jako dýchání, puls, tělesnou teplotu, cyklus spánku a bdělosti, zažívání, kýchání, kašlání, zvracení a polykání. Deset z dvanácti kraniálních (hlavových) nervů vzniká v mozkovém kmenu.
Povrch mozku má vrásnitý vzhled nazývající se mozková kůra. Mozková kůra obsahuje 70 procent ze sta biliónů nervových buněk. Zbarvení těchto buněk do šedo-hněda dalo mozkové kůře její jméno – šedá hmota (obr. 4). Pod kůrou se nalézají dlouhé spoje mezi neurony, nazývající se axony, které tvoří bílou hmotu.
Obrázek 4. Povrch mozku se nazývá mozková kůra.
Mozková kůra je tvořena neurony (šedá hmota), které jsou propojeny s dalšími částmi mozku skrze axony (bílá hmota). Mozková kůra má zvrásněný povrch. Závity se nazývají gyrus a zářezy mezi nimi jsou sulcus.
Záhyby na mozkové kůře zvětšují plochu povrchu mozku, čím se zvětšuje množství neuronů v lebce a tím pádem je větší funkčnost mozku. Každý závit se nazývá gyrus a každý zářez mezi závity je sculus. Existují názvy pro závity a zářezy, které pomáhají specifikovat oblasti mozku.
Pravý mozek – levý mozek
Pravá a levá hemisféra jsou propojeny skupinou vláken nazývající se kalózní těleso (mozkový trámec), který přenáší informace z jedné hemisféry do druhé. Hemisféry ovládají opačnou stranu těla. Takže pokud máte nádor v pravé hemisféře, vaše levá ruka nebo noha mohou býti slabší nebo paralyzované. Ne všechny funkce hemisfér jsou sdíleny mezi nimi. Obecně se v levé hemisféře nalézá centrum řeči, porozumění, počítaní a psaní. V pravé hemisféře jsou centra pro kreativitu, prostorové vnímání, umělecké a hudební nadání. Levá hemisféra má větší vliv přibližně u 92 procent lidí v používání rukou a jazyce.
Mozkové laloky
Mozkové hemisféry mají specifické zářezy, které dělí mozek na laloky. Každá hemisféra má 4 laloky: čelní, spánkový, temenní a týlní (obr. 3). Každý lalok je ještě rozdělen na části, které slouží ke specifickým účelům. Je důležité rozumět tomu, že žádný lalok nepracuje sám. Jsou zde komplikovaná propojení mezi mozkovými laloky a mezi levou a pravou hemisférou.
Čelní lalok
• Osobnost, chování, pocity
• Rozhodování, plánování, řešení problémů
• Mluva: mluvení a psaní
• Pohyb těla
• Intelekt, koncentrace, sebeuvědomění
Temenní lalok
• Interpretace jazyka, slov
• Vnímání dotyku, bolesti, teploty (senzorická oblast)
• Zpracování signálů ze zraku, sluchu, pohybu, vnímaní a paměti
• Prostorové a visuální vnímaní
Týlní lalok
• Zrakové centrum (barva, světlo, pohyb)
Spánkový lalok
• Porozumění jazyku (Wernikova oblast)
• Paměť
• Sluch
• Členění a organizování
Impulsy v mozku jsou přesouvány přes nervové spoje. Impuls může cestovat z jednoho závitu do druhého, z jednoho laloku do jiného, z jedné strany mozku do druhé a do částí skrytých v mozku.
2. cast
OdpovědětVymazatVnitřní struktury
Hypotalamus – je umístěn ve třetí mozkové komoře a jeho hlavní funkcí jsou automatické reakce. Jeho hlavní úlohou jsou reakce jako hlad, žízeň, spánek a reakce na sexuální podněty. Také koriguje teplotu, pocity a vylučování hormonů.
Podvěsek mozkový (hypofýza) – nalézá se v malé kostní dutině u spodní části lebky nazývané turecké sedlo. Podvěsek mozkový je spojen s hypotalamem do mozku skrze stopku. Známý jako “hlavní žláza“, kontroluje všechny ostatní žlázy s vnitřní sekrecí. Vylučuje hormony které ovlivňují vývoj pohlavních orgánů, usměrňuje růst kostí a svalů, reaguje na stress a reaguje na nemoc.
Šišinka (epifýza) – se nalézá za třetí mozkovou komorou. Vylučováním melatoninu reguluje tělesný cyklus a cirkadiální rytmy. Má roli v pohlavním vývoji.
Thalamus – slouží, jako ústředí pro všechny informace které jdou či vycházejí z mozkové kůry (obr. 5). Hraje roli při cítění bolesti, pozornosti, obezřetnosti a u paměti.
Obrázek 5. Koronární řez zobrazuje bazální ganglii
Bazální ganglie – se skládá z nucleus caudatus, putamen a globus pallidus. Tyto jádra spolupracují s mozečkem na jemné motorice, jako pohyby konečků prstů.
Limbický systém – je centrem našich emocí, učení a paměti. Součástí tohoto systému jsou cingulate gyri, hypotalamus, amygdala (emoční reakce) a hipokampus (paměť).
Kraniální nervy
Mozek komunikuje s tělem skrze míchu a dvanáct párů kraniálních nervů (obr. 6). Deset z dvanácti párů kraniální nervů, které řídí sluch, pohyb očí, výraz v obličeji, chuť, polykání a svalstvo v obličeji, ramenou a jazyku vedou z mozkového kmene. Kraniální nervy pro čich a zrak vedou z koncového mozku.
Obrázek 6. Římské číslice, názvy a hlavní funkce dvanácti kraniálních nervů.
Číslo Název nervu funkce
I čichový čich
II zrakový zrak
III okohybný okohybné svaly a oční víčka
IV kladková šikmý oční sval
V trojklaný obličejové svaly
VI odtahovací zevní přímí oční slav
VII lícní mimické svaly
VIII sluchověrovnovážný sluch a rovnováha
IX jazykohltanový chuť a polykání
X bloudivý srdeční tep a zažívání
XI přídatný pohyb hlavy
XII podjazykový pohyb jazyku
Mozkové pleny
Mozek a mícha jsou chráněny třemi vrstvami buničiny nazývané mozková plena. Od shora dolů jsou řazeny: omozečnice, pavučnice a tvrdá plena
Omozečnice je pevná, tenká membrána, která se nalézá těsně u vnitřní strany lebky; má dvě vrstvy, periostální a meningeální omozečnice, které jsou spojeny a rozděleny pouze k vytvoření mozkových žil. Omozečnice tvoří malé záhyby nebo zářezy. Jsou zde dva speciální druhy záhybů, falx a tentorium. Falx odděluje pravou a levou hemisféru mozku a tentorium odděluje mozeček od koncového mozku.
Pavučnice je tenká membrána, připomínající pavučinu, která pokrývá celý mozek. Pavučnice je tvořena pružnou buničinou. Mezi omozečnicí a pavučnicí se nachází subdurální prostor.
Petr Štěpnička I.
OdpovědětVymazatFrontal Lobe – Čelní lalok
Parietal Lobe - Temenní lalok
Occipital Lobe – Týlní lalok
Temporal Lobe – Spánkový lalok
Cerebellum – Mozeček
Brainstem – Mozkový kmen
Cerebrum – Koncový mozek
Mozek se skládá ze tří částí: mozkového kmene, koncového mozku a mozečku.
Koncový mozek je rozdělen na čtyři laloky: čelní, temenní, týlní a spánkový. Jedná se o největší část mozku. Je složen z pravé a levé hemisféry. Zajišťuje nejdůležitější funkce jako například hmatové vjemy, zrak, sluch a také řeč nebo přemýšlení, emoce, učení se a podrobné ovládání pohybu.
Mozeček je umístěn pod koncovým mozkem. Jeho funkcí je koordinace svalových pohybů, udržování postoje a rovnováhy.
Mozkový kmen se skládá ze středního mozku, prodloužené míchy a Varolova mostu. Funguje jako centrum propojující koncový mozek a mozeček s míchou. Vykonává mnoho neuvědomělých funkcí, jako jsou například dýchání, srdeční tep, tělesná teplota, probouzení a spánkový rytmus, trávení, kýchání, kašlání, zvracení a polykání. Deset z dvanácti hlavových nervů začíná v mozkovém kmeni.
Povrch mozku má skládaný vzhled a nazývá se mozková kůra. Mozková kůra obsahuje okolo 70% ze 100 miliard nervových buněk. Šedo-hnědá barva těl těchto nervových buněk dává mozkové kůře její název – šedá hmota (obr. 4). Pod mozkovou kůrou se nacházejí dlouhá vlákna spojující neurony, kterým se říká nervové výběžky. Ty tvoří bílou hmotu.
Obrázek 4. Povrch mozku se nazývá mozková kůra. Mozková kůra obsahuje neurony (šedá hmota), které jsou propojeny s ostatními oblastmi mozku pomocí nervových výběžků (bílá hmota). Mozková kůra má skládaný vzhled. Sklady se nazývají závity a mezery mezi nimi rýhy.
Sklady mozkové kůry zvětšují povrch mozku, čímž dávají prostor v lebce většímu množství neuronů a umožňují tak lepší funkci. Sklady se nazývají závity a mezery mezi závity se nazývají rýhy. Závity i rýhy mají svoje vlastní názvy, což pomáhá v definování konkrétních částí mozku.
Pravá a levá strana mozku
Pravá mozková hemisféra s levou jsou propojeny soustavou vláken, která se nazývá kalózní těleso a předává informace z jedné strany mozku na druhou. Každá hemisféra ovládá opačnou stranu těla. Pokud je například v pravé straně mozku přítomen nádor, může být paralyzována nebo oslabena levá ruka nebo noha.
Ne všechny funkce hemisfér jsou stejné. Obecně vzato, levá hemisféra ovládá řeč, chápání, aritmetiku a psaní. Pravá hemisféra ovládá kreativitu, prostorové vnímání, umělecké a hudební nadání. Levá hemisféra je dominantní v užívání rukou a řeči u 92% lidí.
l
l Mozkové laloky
Mozkové hemisféry mají znatelné pukliny, které rozdělují mozek na laloky. Každá hemisféra má čtyři laloky: čelní, temenní, týlní a spánkový (Obr. 3). Každý z laloků může být dále rozdělen na oblasti, které slouží specifickým funkcím. Je důležité pochopit, že jednotlivé laloky mozku nefungují samostatně. Jsou provázány velmi složitými vztahy s mozkem a pravou a levou hemisférou.
Čelní lalok
- Osobnost, chování a emoce
- Úsudek, plánování a řešení problémů
- Řeč, mluva a psaní (Brocovo motorické centrum)
- Pohyb těla (centrum motoriky)
- Inteligence, koncentrace a sebeuvědomění
l Temenní lalok
- Vyhodnocuje jazyk a slova
- Hmatové vjemy, bolest, změny teplot
- Vyhodnocuje zrakové vjemy, sluch, motorika, smysly a paměť
- Prostorové a vizuální vnímání
Týlní lalok
- Vyhodnocuje zrakové vjemy (barva, světlo, pohyb)
Spánkový lalok
- Pochopení řeči (Wernickova oblast)
- Paměť
- Sluch
- Plánování a organizace
Informace v mozku jsou přenášeny pomocí projekčních vláken. Informace mohou cestovat z jednoho závitu do druhého, z jednoho laloku do druhého, z jedné strany mozku na druhou a také do míst hluboko v samotném mozku (např. mezimozkový hrbol, hypothalamus – podhrbolí).
Petr Štěpnička II
OdpovědětVymazatPodrobnější struktura
Hypothalamus (podhrbolí) se nachází ve třetí úrovni mozkové komory a je hlavním prvkem samostatného systému. Hraje roli v ovládání fukncí jako jsou hlad, žízeň, spánek a sexuální reakce. Ovlivňuje také tělesnou teplotu, krevní tlak, emoce a vylučování hormonů.
Podvěsek mozkový se nachází v malé prohlubni v lebeční kosti, která se nazývá turecké sedlo - sella turcica. Podvěsek mozkový je propojen s podhrbolím mozku pomocí XXXXX. Nazývána také „hlavní žláza“, ovládá ostatní žlázy s vnitřní sekrecí. Vylučuje hormony, které řídí sexuální vývoj, podporují růst kostí a svalů, odpovídají na stres a bojují s nemocemi.
Šišinka je součástí mezimozku. Pomáhá regulovat vnitřní hodiny těla a cirkadiánní rytmus vylučováním melatoninu. Má určitou roli v sexuálním vývoji.
Hrbol mezimozkový (thalamus) slouží jako prostředník pro prakticky všechny informace, které přicházejí a odcházejí do a z mozkové kůry. Hraje důležitou roli ve vnímání bolesti, pozornosti, bdělosti a paměti.
Basal ganglia - includes the caudate, putamen and globus pallidus. These nuclei work with the cerebellum to coordinate fine motions, such as fingertip movements.
Limbic system - is the center of our emotions, learning, and memory. Included in this system are the cingulate gyri, hypothalamus, amygdala (emotional reactions) and hippocampus (memory).
l
Bazální ganglia obsahuje nucleus caudatus, putamen a globus pallidus. Ty pracují spolu s mozečkem na podrobné koordinaci pohybů, jako například pohybů špiček prstů.
Limbický systém je centrum našich emocí, učen se a paměti. V tomto systému jsou obsaženy cingulare gyri, hypothalamus, amygdala (emoční reakce) a hippocampus (paměť).
Hlavové nervy
Mozek komunikuje se zbytek těla skrz míchu a dvanáct párů hlavových nervů (obr. 6). Deset z dvanácti párů hlavových nervů, které ovládají sluch, pohyb očí, mimiku, chuť, polykání a pohyby obličeje, krku, ramen a svalů jazyka začíná v mozkovém kmeni. Hlavové nervy pro čich a zrak začínají v koncovém mozku.
Římské číslice, jméno a hlavní funkce dvanácti hlavových nervů
I – čichový - čich
II – zrakový - zrak
III – okohybný – pohyb oka a panenky
IV – kladkový – pohyb oka
V – trojklaný – mimika obličeje
VI – odtahovací – pohyb oba
VII – obličejový – pohyby obličeje, slinění
VIII – sluchově rovnovážný – sluch, rovnováha
IX – jazykohltanový – chuť, polykání
X – bloudivý – srdeční tep, trávení
XI – přídatný – pohyby hlavy
XII – podjazykový – pohyby jazyka
l
Mozková plena
Mozek a mícha jsou pokryty a chráněny třemi vrstvami tkáně nazývané mozková plena. Od vnějšku do středu jsou to tyto vrstvy: tvrdá plena, pavučnice a omozečnice. Tvrdá plena je pevná membrána, která těsně přiléhá k lebeční kosti, její dvě vrstvy, periosteální a meningeální pleny, jsou spojeny a odděleny jen k utvoření venous sinuses. Tvrdá plena tvoří drobné záhyby nebo mezery. Existují dva odlišné přehyby pleny, falx a list. Falx odděluje pravou a levou hemisféru mozku a list tvrdé pleny odděluje mozeček od koncového mozku.
Pavučnice je pevná, síťovitá membrána, která pokrývá celý mozek. Je tvořena elastickou membránou. Prostor mezi pavučnicí a tvrdou plenou se nazývá subdurální prostor.
Omozečnice objímá povrch mozku a kopíruje jeho závity a mezery. Omozečnice obsahuje mnoho krevních žilek, které dosahují hluboko do mozku. Prostor mezi pavučnicí a omozečnicí se nazývá subarachnoidální prostor. Právě zde se nachází mozkomíšní mok, který omývá mozek.
Mozková komora a mozkomíšní mok
Mozek má mokem naplněné dutiny, které se nazývají mozkové komory (Obr. 7). V těchto dutinách se nacházejí mašlovité struktury zvané choroidní plexus. Ty vytvářejí průzračný a bezbarvý mozkomíšní mok. Mok protéká mozkem i okolo něj a okolo míchy a pomáhá mírnit případná zranění. Tato cirkulující kapalina je neustále absorbována a obnovována.
Petr Štěpnička III
OdpovědětVymazatHluboko uvnitř mozkových hemisfér se nacházejí dvě mozkové komory, které se nazývají laterální komory. Obě jsou propojeny s třetí komorou pomocí odděleného otvoru nazývaného otvor Monro. Třetí komora je spojena se čtvrtou skrz dlouhou a rovnou trubici nazývanou Sylviův kanálek. Ze čtvrté dutiny proudí mozkomíšní mok do subarachnoidálního prostoru, kde omývá a obtéká mozek. Mozkomíšní mok je recyklován (nebo absorbován) zvláštní konstrukcí v nadřazeném předozadním sinu, nazývanou pavučinový výrůstek.
Mezi množstvím mozkomíšního moku, který je absorbován a produkovaným množstvím je udržována rovnováha. Narušení nebo přerušení systému může ucpat tok mozkomíšního moku a to může způsobit zvětšení mozkových komor (hydrocephalus) nebo způsobit nahromadění moku v míše (syringomyelia).
Mozek je složen z velkého mozku, mozečku a kmenového mozku.
OdpovědětVymazatObraz 3. Mozek je tvořen třemi části: mozkový kmen, hlavní mozek a mozeček.
Hlavní mozek je rozdělen do čtyř laloků: čelní, spánkový, temenní a týlní.
Velký mozek zastává největší část a je složen z pravé a levé hemisféry. Splňuje nejdůležitější funkce, jako jsou hmat, zrak, sluch, řeč, logické myšlení, emoce, učení či pohyb.
Mozeček se nachází pod velkým mozkem. Jeho hlavní funkcí je koordinovat svalové pohyby, držení těla a rovnováhy.
V kmenovém mozku se nachází mezimozek, Varolův most a prodloužená mícha. Slouží jako centrum spojující velký mozek a mozeček až k míše. Zaujímá spoustu automatických funkcí jako jsou dýchání, srdeční rytmus, teplotu těla, spánkové cykly, zažívání, kýchání, kašlání, zvracení či polykání. Deset hlavových nervů z dvanácti se vyskytuje v kmenovém mozku.
Povrch hlavního mozku má vrásčitý vzhled nazývající se mozková kůra. V mozkové kůře se nachází 70% ze 100 miliard nervových buněk. Barva nervových buněk je šedivá, z čehož vyplývá i její jméno – šedá kůra mozková. Pod touto kůrou se nachází dlouhá vlákna, která se nazývají neurity. Ty spojují jednotlivé neurony, které pak tvoří bílou část mozku.
Obraz 4. Povrch hlavního mozku se nazývá šedá kůra mozková. Kůra obsahuje neurony (šedivá barva), které jsou vzájemně spojeny mezi dalšími částmi mozku pomocí neuronů (bílá barva). Šedá kůra mozková má vrásčitý vzhled. Jednotlivé vrásky jsou nazývány zákruty a žlábky a mezi nimi se nacházejí rýhy.
Vrásky šedé kůry mozkové zvyšují kapacitu, tím umožňují více neuronům přizpůsobit se vnitřku lebky, čímž zvyšují jeho výkonnost. Každá vráska je nazývána zákrut a každá rýha pomáhá rozpoznat určité oblasti mozku.
Pravý mozek – levý mozek
Pravá a levá hemisféra mozku je spojena svazkem vláken nazývajících se kalózní těleso, které doručuje informace z jedné části do části druhé. Každá hemisféra má za úkol ovládat opačnou část těla. Pokud tedy máte nádor na pravé hemisféře, vaše levá ruka či noha může být oslabena či ochrnuta.
Ne všechny části hemisfér jsou navzájem sdílené. Všeobecně levá hemisféra má na starost řeč, porozumění, počítání a psaní. Pravá hemisféra prostorové cítění, estetiku a hudební vlohy. Levá hemisféra je převažující u 92% lidí při používání rukou či jazyka.
Mozkový lalok
Mozková hemisféra má odlišné škvíry, které rozdělují mozek do laloků. Každá hemisféra má 4 laloky: čelní, spánkový, temenní a týlní. Každý lalok může být dále rozdělen na části, ve které převládají určitě funkce. Je důležité vědět, že každý lalok nezastává pouze jedinou funkci. Můžeme vidět spletité vztahy mezi laloky mozku a mezi pravou a levou hemisférou.
Čelní lalok
- osobnost, chování, emoce
- rozhodování, plánování, řešení problémů
- Řeč: mluvení a psaní (Brocova oblast)
- Pohyb těla (pohybový pás)
- Inteligence, soustředění, sebevědomí
Temenní lalok
- zaujímá jazyk, slova
- Hmat, bolest, teplota (senzorická oblast)
- vnímání zrakových signálů, sluch, pohyb, smysly a paměť
- prostorové a zrakové vnímání
Týlní lalok
- zrakové centrum (barva, světlo, pohyb)
Spánkový lalok
- porozumění jazyku (Wernickova oblast)
- paměť
- Sluch
- Rozčleňování a organizování
část 2
OdpovědětVymazatInformace uvnitř mozku se přenáší různými dráhami. Informace se mohou přenášet z jednoho závitu do druhého, z jednoho laloku ke druhému, z jedné části mozku do druhé a dále hlouběji do mozku (například thalamus či hypotalamus).
Hluboká struktura
Hypotalamus – nachází se ve třetí mozkové dutině a ovládá autonomní reakce. Hlavní úlohou je kontrola hladu, žízně, spánku a sexuálních podnětů. Hypotalamus také zastává funkci regulace teploty těla, krevního tlaku, emocí a vylučování hormonů.
Hypofýza – nachází se v malé kostní dutině v přední části lebky zvané Turecké sedlo. Hypofýza je spojena s hypotalamem. Je známý jako „hlavní žláza“, která kontroluje ostatní žlázy s vnitřní sekrecí v těle. Vylučuje hormony, které jsou zapotřebí k vývoji pohlavních orgánů, růstu kostí a svalů, reaguje na stres a potlačuje nemoci.
Šišinka – nachází se za třetí mozkovou dutinou. Díky vylučování melatoninu pomáhá regulovat tělesné cykly a cirkadiánní rytmy. Má také značný vliv na sexuální vývoj.
Thalamus – slouží jako přenosná stanice pro skoro všechny informace, které přicházejí a odcházejí z mozkové kůry. Hraje roli v prahu bolesti, pozornosti, bdělosti a paměti.
Obraz 5. Koronární řez zobrazuje bazální ganglii
Bazální ganglie – zahrnuje caudatus, putamen a globus pallidus. Všechny tyto jádra spolupracují s mozečkem na jemné motorice, jako je pohyb prstů.
Limbický systém – je centrum emocí, učení a paměti. Zde se nachází cingulate gyru, hypothalamus, amygdala (emoční chování) a hippocampus (paměť).
Kraniální neboli mozkové nervy
Mozek komunikuje společně s tělem pomocí míchy a dvanácti párů mozkových nervů. Deset z dvanácti ovládají sluch, pohyb očí, výraz obličeje, chuť, polykání, oproti tomu pohyb obličeje, krku, ramen a jazyka je ovládáno za pomoci mozkového kmene. Mozkové nervy kontrolující čich a zrak začínají v koncovém mozku.
Obrázek 6. Římské číslice, názvy a hlavní funkce dvanácti kraniálních nervů.
Číslo Jméno Funkce
I čichový nerv čich
II zrakový nerv pohyb očních svalů
III okohybný nerv pohyb očí, zornic
IV kladkový nerv pohyb očními svaly
V trojklaný nerv pohyb obličejovými svaly
VI odtahovací nerv oční svaly
VII obličejový nerv pohyb obličeje, tvorba slin
VIII sluchově rovnovážný nerv sluch a rovnováha
IX jazykohltanový nerv chuť a polykání
X bloudivý nerv tep srdce, zažívání
XI přídavný nerv pohyb hlavy
XII podjazykový nerv pohyb jazyka
část 3
OdpovědětVymazatMozková membrána
Mozek a mícha jsou chráněny obalem skládajícího se ze třech vrstev tkáně nazývající se mozková plena. Z vnější vrstvy do vnitřní jsou v pořadí: tvrdá plena mozková, pavučnice a omozečnice.
Tvrdá plena mozková je silná, tlustá membrána navrstvena u vnitřní strany lebky; má dvě vrstvy, periostální a meningeální a jsou spojeny a rozděleny pouze k vytvoření dutinných žil. Plena vytváří malé záhyby či prohlubně. Jsou zde dva speciální záhyby a to falxové či tentoriální. Faxové oddělují pravou a levou hemisféru mozku a tentoriální oddělují koncový mozek od mozečku.
Pavučnice je tenká, síť připomínající membrána, která poskytuje ochranu celému mozku. Pavučnice je složena z pružné tkáně. Prostor mezi tvrdou plenou mozkovou a pavučnicí se nazývá subdurální prohlubeň.
Omozečnice svírá povrch mozku tvarující se podle záhybů a vrásek na něm. Obsahuje velké množství cév, které sahají až hluboko do mozku. Prostor mezi pavučnicí a omozečnicí se nazývá subarachnoická prohlubeň. Je to místo, kde mozkomíšní mok obklopuje a chrání mozek.
Mozková a mozkomíšní tekutina
Mozek má tekutinou obsažené prohloubeniny nazývající se ventrikle. Uvnitř každé ventrikle je pásový povrch nazývající se choroidní plexus, který tvoří bezbarvý mozkomíšní mok. Tento mok protéká kolem mozku a míchy, čímž je chrání před poškozením. Mok je neustále vstřebáván a produkován.
Obraz 7. Mozkomíšní mok je vytvářen hluboko uvnitř mozku. Mok protéká vnitřkem mozku a míchy a poté zpět do subarachnoidní prohlubně.
Hluboko v mozkové hemisféře se nachází dvě komory nazývající se laterální komory. Obě jsou spojeny se třetí komorou skrz oddělení prostor známý jako Monroův otvor. Třetí komora spojuje čtvrtou komoru skrz dlouho rovnou trubici známou jako Sylviusův akvadukt. Ze čtvrté komory teče mozkomíšní mok k subarachnoické prohlubni kde obklopuje a chrání mozek. MMM je recyklován (nebo vstřebán) pomocí speciální struktury v hlavním sagitálním sinusu známém jako arachnoický klk.
Mezi množstvím mozkomíšního moku, které je vytvářeno či vstřebáváno, je udržována rovnováha. Rozvrat nebo ucpání v systému může způsobit nahromadění moku, čímž může způsobit zvětšení komor či způsobit nahromadění moku v míše.
3. cast
OdpovědětVymazatMozkové komory a mozkomíšní mok
V mozku se nalézají dutiny vyplněné kapalinou nazývané mozkové komory (obr. 7). Větvená struktura nazývaná choroidní plexus, který se nalézá v mozkové komoře, vytváří bezbarvý mozkomíšní mok (CSF). CSF protéká a obtéká mozek, také obtéká míchu, čímž pomáhá zmenšit možná poranění. Mozkomíšní mok je neustále absorbován a doplňován.
Obrázek 7. CSF je tvořen v mozkových komorách umístěných hluboko v mozku. Kapalina CSF cirkuluje mozkem a míchou a poté se dostává do subarachnoideálního prostoru. Překážky v cirkulace: 1) intraventrikulární otvor, 2) Sylviův kanálek, 3) kanálek u 4. Mozkové komory
Dvě mozkové komory jsou umístěny v cerebrální hemisféře a nazývají se laterální komory. Obě jsou spojeny s třetí mozkovou komorou skrze otvor nazývaný intraventrikulární otvor. Třetí komora je propojena se čtvrtou skrze dlouhý kanálek nazývaný Sylviův kanálek. Ze čtvrté komory teče CSF do subarachnoideálního prostory, kde tlumí otřesy mozku. CSF je recyklováno (spíše absorbováno) speciální strukturou v nitrolebečním splavu šípovým Pacchionských granulací.
Rovnováha je udržována mezi množstvím CSF, které je absorbované a to, které je vytvořeno. Blokace nebo narušení tohoto systému může zapříčinit nahromadění CSF, která může způsobit zvětšení mozkových komor (hydrocefalus, vodnatelnost mozku) nebo způsobí nahromaděni tekutiny v míše (syringomyelia).
1 cast.
OdpovědětVymazatMozek
Mozek se skládá z koncového mozku, malého mozečku a z mozkového kmene. (viz obrazek 3)
Obrázek 3: Mozek se skládá ze tří částí: mozkového kmene, malého mozečku a z koncového mozku.
Koncový mozek je rozdělen na čtyři laloky: čelní, temenní, spánkový a týlní.
• Koncový mozek je největší částí mozku a skládá se z levé a právé oblastí. Vykonává nejdůležitější funkce jako například hmat, zrak a sluch, nebo také řeč,přemýšlení,emoce, učení a ovládání bohybu.
• Mozeček se nachází pod koncovým mozkem. Jeho funkcí je koordinace svalových pohybů, udržování postoje a rovnováhy.
• Mozkový kmen se skládá ze středního mozku, prodloužené míchy a Varolova mostu. Funguje jako centrum propojující koncový mozek a mozeček s míchou. Vykonává mnoho neuvědomělých funkcí, jako jsou například dýchání, srdeční tep, tělesná teplota, probouzení a spánkový rytmus, trávení, kýchání, kašlání, zvracení a polykání. Deset z dvanácti hlavových nervů začíná v mozkovém kmeni.
Povrch mozku má skládaný vzhled nazývány mozková kůra. Mozková kůra obsahuje okolo 70% ze 100 miliard nervových buněk. Šedo-hnědá barva těchto nervových buněk dává mozkové kůře její název – šedá hmota (obr. 4). Pod mozkovou kůrou se nacházejí dlouhá vlákna která spojuje neurony, kterým se říká nervové výběžky. Ty tvoří bílou hmotu.
Obrázek 4. Povrch mozku se nazývá mozková kůra. Mozková kůra obsahuje neurony (šedá hmota), které se prolínájí s ostatními oblastmi mozku pomocí nervových výběžků (bílá hmota). Mozková kůra má skládaný vzhled. Sklady se nazývají závity a mezery mezi nimi rýhy.
Sklady mozkové kůry zvětšují povrch mozku, čímž dávají prostor v lebce většímu množství neuronů a umožňují tak lepší funkci. Sklady se nazývají závity a mezery mezi závity se nazývají rýhy. Závity i rýhy mají svoje vlastní názvy, což pomáhá v definování konkrétních částí mozku.
Pravá a levá strana mozku
Pravá mozková hemisféra s levou navazují na soustavu vláken, která se nazývá kalózní těleso a předává informace z jedné strany na druhou. Každá hemisféra ovládá opačnou stranu těla. Pokud je například v pravé straně mozku přítomen nádor, může být paralyzována nebo oslabena levá ruka nebo noha.
Ne všechny funkce hemisfér jsou stejné. Obecně vzato, levá hemisféra ovládá řeč, chápání, aritmetiku a psaní. Pravá hemisféra ovládá kreativitu, prostorové vnímání, umělecké a hudební nadání. Levá hemisféra je dominantní v užívání rukou a řeči u 92 procent lidí.
Mozkové laloky
Mozkové hemisféry mají znatelné pukliny, které rozdělují mozek na laloky. Každá hemisféra má čtyři laloky: čelní, temenní, týlní a spánkový (Obr. 3). Každý z laloků může být dále rozdělen na oblasti, které slouží ke specifickým funkcím. Je důležité pochopit, že jednotlivé laloky mozku nefungují samostatně. Jsou provázány velmi složitými vztahy s mozkem a pravou a levou hemisférou.
Čelní lalok
- Osobnost, chování a emoce
- Úsudek, plánování a řešení problémů
- Řeč, mluva a psaní (Brocovo motorické centrum)
- Pohyb těla (centrum motoriky)
- Inteligence, koncentrace a sebeuvědomění
Temenní lalok
- Vyhodnocuje jazyk a slova
- Hmatové vjemy, bolest, změny teplot
- Vyhodnocuje zrakové vjemy, sluch, motorika, smysly a paměť
- Prostorové a vizuální vnímání
Týlní lalok
- Vyhodnocuje zrakové vjemy (barva, světlo, pohyb)
Spánkový lalok
- Pochopení řeči (Wernickova oblast)
- Paměť
- Sluch
- Plánování a organizace
Informace v mozku jsou přenášeny cestami. Informace mohou cestovat z jednoho závitu do druhého, z jednoho laloku do druhého, z jedné strany mozku na druhou a také do míst hluboko v mozku (např. mezimozkový hrbol,pod hrboly).
K.Hrncirikova
2.cast
OdpovědětVymazatPodrobná struktura
Podhrbolí- se nachází ve třetím ůrovní mozkové komorz a řídí samostatný systém. Hraje roli v kontrole fuknce jako hlad, žízeň, spánek a sexuální chutě. Také reguluje tělovou teplotu, tlak, emoce a hormony.
Hypofýza (podvěsek mzkový)- se nachazí v malé prohlubni lebeční kosti, která se nazývá turecké sedlo. Hypofýza je součástí pod hrbolí mozku pomocí nálevkovitým výběžkem. Je také známý jako „hlavní žláza“, reguluje ostatní endokrinní žlázy v těle. Vylučuje hormony, které řídí vývoj sexuality, podporuje kostní a svalový vývoj, reaguje na stress a bojují s chorobami.
Šišinka je součástí mezi mozku. Pomáhá regulovat hodiny v těle a cirkulární rytmus vylučováním melatoninu. Má určitou roli v sexuálním vývoji.
Hrbol mezi mozkový slouží jako prostředník pro skoro všechny informace, které přicházejí a odcházejí do mozkové kůry. Hraje roli ve vnímání bolesti, pozornosti, bdělosti a paměti.
Bazální ganglia obsahuje ocasaté jádro, slupka a XXXX. Ty pracují spolu s mozečkem na podrobné koordinaci pohybů, jako například pohybů prstů.
Limbický systém je centrála našich emocí, učení a paměti. V tomto systému jsou obsaženy cingulare gyri, hypothalamus, amygdala (emoční reakce) a hippocampus (paměť).
Hlavové nervy
Mozek komunikuje s tělem skrz páteř a dvanáct párů hlavových nervů (obr. 6). Deset z dvanácti párů hlavových nervů, které ovládají sluch, pohyb očí, mimiku, chuť, polykání a pohyby obličeje, krku, ramen a svalů jazyka začíná v mozkovém kmeni. Hlavové nervy pro čich a zrak začínají v koncovém mozku.
Římské číslice, jméno a hlavní funkce dvanácti hlavových nervů
I – čichový - čich
II – zrakový - zrak
III – okohybný – pohyb oka a panenky
IV – kladkový – pohyb oka
V – trojklaný – mimika obličeje
VI – odtahovací – pohyb oba
VII – obličejový – pohyby obličeje, slinění
VIII – sluchově rovnovážný – sluch, rovnováha
IX –retojazykohrtanový– chuť, polykání
X – bloudivý – srdeční tep, trávení
XI – přídatný – pohyby hlavy
XII – podjazykový – pohyby jazyka
Omlouvam se ale treti cast jeste dodelavam.
https://www.dropbox.com/s/ob5qks20en0xg6c/Brain.docx?dl=0
OdpovědětVymazatOprava
OdpovědětVymazatMozek se skládá z velkého mozku, mozečku a kmenového mozku.
Obraz 3. Mozek je tvořen třemi části: mozkový kmen, hlavní mozek a mozeček.
Hlavní mozek je rozdělen do čtyř laloků: čelní, spánkový, temenní a týlní.
Hlavní mozek je největší a je složen z pravé a levé hemisféry. Zajišťuje nejdůležitější funkce, jako jsou hmat, zrak, sluch, řeč, logické myšlení, emoce, učení či pohyb.
Mozeček se nachází pod hlavním mozkem. Jeho funkcí je koordinovat svalové pohyby, držení těla a rovnováhy.
Mozkový kmen je složen z mezimozku, Varolova mostu a prodloužené míchy. Slouží jako centrum propojující hlavní mozek a mozeček s míchou. Vykonává spoustu automatických funkcí jako jsou dýchání, srdeční rytmus, teplotu těla, spánkové cykly, zažívání, kýchání, kašlání, zvracení či polykání. Deset hlavových nervů z dvanácti se vyskytuje v mozkovém kmeni.
Povrch hlavního mozku má vrásčitý vzhled a nazývá se mozková kůra. Mozková kůra obsahuje 70% ze 100 miliard nervových buněk. Barva nervových buněk je šedá, z čehož vyplývá i její jméno – šedá kůra mozková. Pod mozkovou kůrou se nachází dlouhá vlákna, která se nazývají neurity. Neurity spojují jednotlivé neurony, které pak tvoří bílou hmotu mozku.
Obraz 4. Povrch mozku se nazývá šedá kůra mozková. Kůra obsahuje neurony (šedivá barva), které jsou vzájemně propojeny s dalšími oblastmi mozku pomocí neuronů (bílá barva). Šedá kůra mozková má vrásčitý vzhled. Jednotlivé tvary jsou nazývány zákruty a žlábky a mezi nimi se tvoří rýhy.
Zákruty šedé kůry mozkové zvyšují kapacitu, tím umožňují více neuronům přizpůsobit se vnitřku lebky, čímž zvyšují jeho výkonnost. Existují názvy pro zákruty a žlábky, které pomáhají specifikovat oblasti mozku.
Pravý mozek – levý mozek
Pravá a levá hemisféra mozku je spojena skupinou vláken nazývajících se kalózní těleso, které doručuje informace z jedné části do části druhé. Každá hemisféra má za úkol ovládat opačnou část těla. Pokud tedy máte nádor na pravé hemisféře, levá ruka či noha může být oslabena nebo paralyzována.
Ne všechny funkce hemisfér jsou stejné. Všeobecně levá hemisféra má na starost řeč, porozumění, počítání a psaní. Pravá hemisféra prostorové cítění, estetiku a hudební vlohy. Při používání rukou či řeči je levá hemisféra dominující u 92% lidí.
Mozkový lalok
Mozková hemisféra má odlišné zářezy, které rozdělují mozek do laloků. Každá hemisféra má 4 laloky: čelní, spánkový, temenní a týlní. Každý lalok může být dále rozdělen na části, ve kterých převládají určitě funkce. Je důležité vědět, že každý lalok nezastává pouze jedinou funkci. Můžeme vidět spletité vztahy mezi laloky mozku a mezi pravou a levou hemisférou.
Čelní lalok
- osobnost, chování, emoce
- rozhodování, plánování, řešení problémů
- Řeč: mluvení a psaní (Brocova oblast)
- Pohyb těla (pohybový pás)
- Inteligence, soustředění, sebevědomí
Temenní lalok
- vnímání jazyka, slov
- Hmat, bolest, teplota (senzorická oblast)
- vnímání zrakových signálů, sluch, pohyb, smysly a paměť
- prostorové a zrakové vnímání
Týlní lalok
- zrakové centrum (barva, světlo, pohyb)
Spánkový lalok
- porozumění jazyku (Wernickova oblast)
- paměť
- Sluch
- Rozčleňování a organizování
část 2
OdpovědětVymazatInformace uvnitř mozku se přenášejí různými dráhami. Informace se mohou přenášet z jednoho závitu do druhého, z jednoho laloku ke druhému, z jedné části mozku do druhé a dále hlouběji do mozku (například thalamus či hypotalamus).
Hluboká struktura
Hypotalamus – nachází se ve třetí mozkové dutině a ovládá autonomní reakce. Hlavní úlohou je kontrola hladu, žízně, spánku a sexuálních podnětů. Hypotalamus také zastává funkci regulace teploty těla, krevního tlaku, emocí a vylučování hormonů.
Hypofýza – nachází se v malé kostní dutině v přední části lebky zvané turecké sedlo. Hypofýza je spojena s hypotalamem. Je známý jako „hlavní žláza“, která kontroluje ostatní žlázy s vnitřní sekrecí v těle. Vylučuje hormony, které jsou zapotřebí k vývoji pohlavních orgánů, růstu kostí a svalů, reaguje na stres a potlačuje nemoci.
Šišinka – nachází se za třetí mozkovou dutinou. Díky vylučování melatoninu pomáhá regulovat tělesné cykly a cirkadiánní rytmy. Má také značný vliv na sexuální vývoj.
Thalamus – slouží jako přenosná stanice pro skoro všechny informace, které přicházejí a odcházejí z mozkové kůry. Hraje roli v prahu bolesti, pozornosti, bdělosti a paměti.
Obraz 5. Koronární řez zobrazuje bazální ganglie
Bazální ganglie – zahrnuje caudatus, putamen a globus pallidus. Všechna tyto jádra spolupracují s mozečkem na jemné motorice, jako je pohyb prstů.
Limbický systém – je centrum emocí, učení a paměti. Zde se nachází cingulate gyri, hypothalamus, amygdala (emoční chování) a hippocampus (paměť).
Kraniální neboli mozkové nervy
Mozek komunikuje s tělem skrze míchu a dvanáct párů mozkových nervů. Deset z dvanácti párů mozkových nervů řídí sluch, pohyb očí, výraz obličeje, chuť, polykání, oproti tomu pohyb obličeje, krku, ramen a jazyka vedou z mozkového kmene. Mozkové nervy kontrolující čich a zrak vedou z koncového mozku.
Obrázek 6. Římské číslice, názvy a hlavní funkce dvanácti kraniálních nervů.
Číslo Jméno Funkce
I čichový nerv čich
II zrakový nerv pohyb očních svalů
III okohybný nerv pohyb očí, zornic
IV kladkový nerv pohyb očními svaly
V trojklaný nerv pohyb obličejovými svaly
VI odtahovací nerv oční svaly
VII obličejový nerv pohyb obličeje, tvorba slin
VIII sluchově rovnovážný nerv sluch a rovnováha
IX jazykohltanový nerv chuť a polykání
X bloudivý nerv tep srdce, zažívání
XI přídavný nerv pohyb hlavy
XII podjazykový nerv pohyb jazyka
1.
část 3
OdpovědětVymazatMozková membrána
Mozek a mícha jsou chráněny obalem skládajícího se ze třech vrstev tkáně nazývající se mozková plena. Z vnější vrstvy do vnitřní jsou v pořadí: omozečnice, pavučnice a tvrdá plena.
Omozečnice je pevná a tenká membrána navrstvena u vnitřní strany lebky; má dvě vrstvy, periostální a meningeální a jsou spojeny a rozděleny pouze k vytvoření dutinných žil. Plena vytváří malé záhyby či zařezy. Jsou zde dva speciální druhy záhybu a to falxové či tentoriální. Falxové oddělují pravou a levou hemisféru mozku a tentoriální oddělují koncový mozek od mozečku.
Pavučnice je tenká, síť připomínající membrána, která poskytuje ochranu celému mozku. Pavučnice je složena z pružné tkáně. Prostor mezi tvrdou plenou mozkovou a pavučnicí se nazývá subdurální prostor.
Tvrdá plena svírá povrch mozku tvarující se podle záhybů a vrásek na něm. Obsahuje velké množství cév, které sahají až hluboko do mozku. Prostor mezi pavučnicí a omozečnicí se nazývá subarachnoický prostor. Je to místo, kde mozkomíšní mok obklopuje a chrání mozek.
Mozková a mozkomíšní mok
Mozek má mokem naplněné prohloubeniny nazývající se mozkové komory. Uvnitř každé prohloubeniny je uzlovitá struktura nazývající se choroidní plexus, který vytváří bezbarvý mozkomíšní mok. Tento mok protéká kolem mozku a míchy, čímž je chrání před poškozením. Mok je neustále vstřebáván a produkován.
Obraz 7. Mozkomíšní mok se tvoří hluboko uvnitř mozku. Mok protéká uvnitř mozku a míchy a poté zpět do subarachnoidního prostoru.
Hluboko v mozkové hemisféře se nacházejí dvě komory nazývající se laterální komory. Obě jsou propojeny s třetí komorou pomocí oddělujícího otvoru známého jako Monroův otvor. Třetí komora je spojena se čtvrtou komoru pomocí dlouhé rovné trubice známou jako Sylviův akvadukt. Ze čtvrté komory teče mozkomíšní mok do subarachnoického prostoru čímž obklopuje a chrání mozek. Mozkomíšní mok je recyklován (nebo vstřebán) pomocí speciální struktury v hlavním sagitálním sinusu známém jako arachnoický klk.
Mezi množstvím mozkomíšního moku, které je vytvářeno či vstřebáváno, je udržována rovnováha. Rozvrat nebo ucpání v systému může způsobit nahromadění moku, čímž může způsobit zvětšení komor či způsobit nahromadění moku v míše.
Opravena 1.cast
OdpovědětVymazatMozek
Mozek se skládá z velkého mozku, mozečku a z mozkového kmene. (viz obrázek 3)
Obrázek 3: Mozek se skládá ze tří částí: mozkového kmene, malého mozečku a z koncového mozku.
Koncový mozek je rozdělen na čtyři laloky: čelní, temenní, spánkový a týlní.
Velký mozek je rozdělen do čtyř laloků: frontální (čelní), parietální (temenní), temporální (spánkový) a okcipitální (týlní).
• Velký mozek je největší částí mozku a skládá se z pravé a levé hemisféry. Vykonává vyšší funkce, jako například interpretaci doteku, zrak a sluch, stejně jako řeč, uvažování, emoce, učení a správné ovládání pohybu.
• Mozeček se nachází pod koncovým mozkem. Jeho funkcí je koordinace svalových pohybů, udržování postoje a rovnováhy.
• Mozkový kmen se skládá ze středního mozku, prodloužené míchy a Varolova mostu. Funguje jako centrum propojující koncový mozek a mozeček s míchou. Vykonává mnoho automotických funkcí, jako jsou například dýchání, srdeční tep, tělesná teplota, probouzení a spánkový rytmus, trávení, kýchání, kašlání, zvracení a polykání. Deset z dvanácti hlavových nervů začíná v mozkovém kmeni.
Povrch mozku má skládaný vzhled a nazývá se mozková kůra. Mozková kůra obsahuje okolo 70% ze 100 miliard nervových buněk. Šedo-hnědá barva těchto nervových buněk dává mozkové kůře její název – šedá hmota (obr. 4). Pod mozkovou kůrou se nacházejí dlouhá vlákna která spojuje neurony, kterým se říká nervové výběžky. Ty tvoří bílou hmotu.
Obrázek 4. Povrch mozku se nazývá mozková kůra. Mozková kůra obsahuje neurony (šedá hmota), které se prolínájí s ostatními oblastmi mozku pomocí nervových výběžků (bílá hmota). Mozková kůra má skládaný vzhled. Sklady se nazývají závity a mezery mezi nimi rýhy.
Sklady mozkové kůry zvětšují povrch mozku, čímž dávají prostor v lebce většímu množství neuronů a umožňují tak lepší funkci. Sklady se nazývají závity a mezery mezi závity se nazývají rýhy. Závity i rýhy mají svoje vlastní názvy, což pomáhá v definování konkrétních částí mozku.
Pravá a levá strana mozku
Pravá mozková hemisféra mozku je spojena přes vlákny, která se nazývá kalózní těleso a předává informace z jedné strany na druhou. Každá hemisféra ovládá opačnou stranu těla. Pokud je například v pravé straně mozku přítomen nádor, může být paralyzována nebo oslabena levá ruka nebo noha.
Ne všechny funkce hemisfér jsou stejné. Obecně vzato, levá hemisféra ovládá řeč, chápání, aritmetiku a psaní. Pravá hemisféra ovládá kreativitu, prostorové vnímání, umělecké a hudební nadání. Levá hemisféra je dominantní v užívání rukou a řeči u 92 procent lidí.
Mozkové laloky
Mozkové hemisféry mají znatelné šterbiny, které rozdělují mozek na laloky. Každá hemisféra má čtyři laloky: čelní, temenní, týlní a spánkový (Obr. 3). Každý z laloků může být dále rozdělen na oblasti se specifickými funkcemi. Je důležité pochopit, že jednotlivé laloky mozku nefungují samostatně. Mezi laloky a oběma hemisférami jsou velice komplexní vztahy.
Čelní lalok
- Osobnost, chování a emoce
- Úsudek, plánování a řešení problémů
- Řeč, mluva a psaní (Brocovo motorické centrum)
- Pohyb těla (centrum motoriky)
- Inteligence, koncentrace a sebeuvědomění
Temenní lalok
- Vyhodnocuje jazyk a slova
- Hmatové vjemy, bolest, změny teplot
- Vyhodnocuje zrakové vjemy, sluch, motorika, smysly a paměť
- Prostorové a vizuální vnímání
Týlní lalok
- Vyhodnocuje zrakové vjemy (barva, světlo, pohyb)
Spánkový lalok
- Pochopení řeči (WernickEova oblast)
- Paměť
- Sluch
- Plánování a organizace
Informace v mozku jsou přenášeny cestami. Informace mohou cestovat z jednoho závitu do druhého, z jednoho laloku do druhého, z jedné strany mozku na druhou a také do míst hluboko v mozku (např. mezimozkový hrbol,pod hrboly).
Kristyna Hrncirikova
Opravena 2.cast
OdpovědětVymazatPodrobná struktura
Podhrbolí- se nachází ve třetí úrovní mozkové komory a řídí samostatný systém. Hraje roli v říyení funkcí jako hlad, žízeň, spánek a sexuální chutě. Také reguluje teplotu těla, tlak, emoce a hormony.
Hypofýza (podvěsek mozkový)- se nachazí v malé prohlubni lebeční kosti, která se nazývá turecké sedlo. Hypofýza je součástí pod hrbolí mozku pomocí nálevkovitým výběžkem. Je také známý jako „hlavní žláza“, reguluje ostatní endokrinní žlázy v těle. Vylučuje hormony, které řídí vývoj sexuality, podporuje kostní a svalový vývoj, reaguje na stress a bojují s chorobami.
Šišinka je součástí mezi mozku. Pomáhá regulovat vnitřní hodinz těla a cirkulární rytmus vylučováním melatoninu. Má určitou roli v sexuálním vývoji.
Thalamus- slouží jako přenosná stanice pro každou informaci, která přicházejí a odcházejí do mozkové kůry. Hraje roli ve vnímání bolesti, pozornosti, bystrosti a paměti .
(obraz. 5- Koronární průřez ukazující bazální ganglia.)
Bazální ganglia – mezi ně řadíme nucleus caudatus (ocasaté jádro), putamen a globus pallidus. Tato jádra pracují s mozečkem a ovládají jemnou motoriku, jako například hýbaní konci prstů.
Limbický systém je centrála našich emocí, učení a paměti. V tomto systému jsou obsaženy cingulare gyri, hypothalamus, amygdala (emoční reakce) a hippocampus (paměť).
Hlavové nervy
Mozek komunikuje s tělem přes páteř a dvanáct párů hlavových nervů (obr. 6). Deset z dvanácti párů hlavových nervů, které ovládají sluch, pohyb očí, mimiku, chuť, polykání a pohyby obličeje, krku, ramen a svalů jazyka začíná v mozkovém kmeni. Hlavové nervy pro čich a zrak začínají v koncovém mozku.
Římské číslice, jméno a hlavní funkce dvanácti hlavových nervů
I – čichový - čich
II – zrakový - zrak
III – okohybný – pohyb oka a panenky
IV – kladkový – pohyb oka
V – trojklaný – mimika obličeje
VI – odtahovací – pohyb oba
VII – obličejový – pohyby obličeje, slinění
VIII – sluchově rovnovážný – sluch, rovnováha
IX –jazykohrtanový– chuť, polykání
X – bloudivý – srdeční tep, trávení
XI – přídatný – pohyby hlavy
XII – podjazykový – pohyby jazyka
Kristyna Hrncirikova
3.cast
OdpovědětVymazatMoyková plena
Mozek a mícha jsou kryty a chráněný třemi vrstvami tkáně nazvané mozková plena. Od nezjevnějších po vnitřní a to jsou: tvrdá plena, pavučnice a omozečnice. Tvda plena je pevná, silná membrána, která těsně potahuje lebku. Její dvě vrstvy, periosteální vrstva a meningeální vrstva, jsou spojené a oddělují řasy, falx a tentorium. Falx odděluje pravou a levou hemisféru mozku a tentorium odděluje mozeček od velkého mozku.
Pavučnice je tenká membrána podobná pavučině, která pokrzvá celý mozek. Je tvořena z pružné tkáně. Místo mezi tvrdou plenou a pavučnicí se nazývá subdurální prostor.
Omozečnice objímá povrch mozku podel jeho řas a záhybů. Omozečnice má mnoho cév, které jsou hluboko do mozku. Místo mezi pavučnicí a omozečnicí se nazývá subarachoideální prostor. Je to místo, kde mozkomíšní mok obaluje a chrání mozek.
Komorz a mozkomíšní mok
Mozek má mokem naplněné dutiny, zvané komory (Obr. 7). V komorách je pásce podobná struktura nazvaná chloroidní plexus, která vytváří čistý, bezbarvý mozkomíšní mok (CSF). CSF proudí vně a kolem mozku a míchy a chrání je před zraněním. Tato cirkulující tekutina je neustále vstřebávána a doplňována.
Obrázek 7. Mozkomíšní mok je vytvářen uvnitř komor hluboko v mozku. Mok cirkuluje v mozku a míše a poté vně subarachoideálního prostoru. Častá místa ucpávání: 1) intraventrikulární otvor, 2) Sylviův kanálek a 3) obex.
Dvě komory, které se nachází hluboko v mozkových hemisférách, se nazývají laterální komory. Obě spojují třetí komoru přes oddělený otvor nazvaný intraventrikulární otvor. Třetí komora je spojena se čtvrtou přes dlouhou trubici nazvanou Sylviův kanálek. Ze čtvrté komory proudí CSF do pavučnice, kde obaluje a chrání mozek. CSF je recyklována (nebo vstřebávána) ve speciální struktuře v žilních splavech, nazvané arachnoidální klky.
Kristyna Hrncirikova
Mozek
OdpovědětVymazatMozek je složen z koncového mozku, mozečku a mozkového kmenu (obr. 3). Mozek je tvořen třemi částmi: mozkový kmen, koncový mozek a mozeček.
Koncový mozek se skládá ze čtyř částí(laloků): čelního, spánkového, temenního a týlního.
-Koncový mozek je největší částí mozku a skládá se z levé a pravé hemisféry. Má na starosti vyšší smyslové funkce (hmat, sluch, zrak), ale i mluvu, emoce, učení a motoriku.
-Mozeček je umístěn pod koncovým mozkem. Jeho funkcí je koordinace pohybu svalů a udržování rovnováhy.
-Součástí mozkového kmene je střední mozek, Valorův most a prodloužená mícha.
Slouží jako spojnice mezi koncovým mozkem, mozečkem a míchou. Má na starosti automatické procesy těla jako dýchání, puls, udržování tělesné teploty, cyklus spánku a bdělosti, zažívání, kýchání, kašlání, dávivý a polykací reflex. Deset z dvanácti kraniálních (hlavových) nervů má počátek v mozkovém kmenu.
Povrch mozku má vrásčitý vzhled nazývající se mozková kůra. Mozková kůra obsahuje 70 procent nervových buněk. Zbarvení těchto buněk do šedo-hněda dalo mozkové kůře její jméno – šedá hmota (obr. 4). Pod kůrou se nalézají dlouhé spoje mezi neurony, nazývající se axony, které tvoří bílou hmotu.
Obr.4
Povrch mozku se nazývá mozková kůra.
Mozková kůra se skládá z neuronů (šedá hmota), které jsou propojeny s dalšími částmi mozku skrze axony (bílá hmota). Mozková kůra má zvrásněný povrch. Závity v mozkové kůře se nazývají gyrus a zářezy mezi nimi sulcus.
Záhyby na mozkové kůře zvětšují povrch mozku, čímž se zvětšuje množství neuronů v lebce a tím pádem je dochází k větší efektivitě mozku. Každý závit se nazývá gyrus a každý zářez mezi závity je sculus. Existují názvy pro závity a zářezy, které pomáhají specifikovat oblasti mozku.
Pravý mozek – levý mozek
Pravá a levá hemisféra jsou propojeny skupinou vláken nazývající se kalózní těleso (mozkový trámec), který přenáší informace z mezi hemisférami. Hemisféry ovládají opačnou stranu těla. Takže pokud máte nádor v pravé hemisféře, vaše levá ruka nebo noha mohou být ochromeny. Ne všechny funkce hemisfér jsou sdíleny. Obecně se v levé hemisféře nalézá centrum řeči, porozumění, počítaní a psaní. V pravé hemisféře jsou centra kreativity, prostorového vnímání, uměleckého a hudebního nadání. Levá hemisféra je dominantní přibližně u 92% lidí v užití rukou a jazyku.
Mozkové laloky
Mozkové hemisféry mají specifické zářezy, které dělí mozek na laloky. Každá hemisféra se dělí na 4 laloky: čelní, spánkový, temenní a týlní (obr. 3). Každý lalok je dále rozdělen na centra, které slouží ke specifickým účelům. Je důležité rozumět tomu, že žádný lalok nepracuje sám. Jsou zde komplikovaná propojení mezi mozkovými laloky a mezi levou a pravou hemisférou.
Čelní lalok
-Osobnost, chování, pocity
-Rozhodování, plánování, řešení problémů
-Mluva: mluvení a psaní
-Pohyb těla
-Intelekt, koncentrace, sebeuvědomění
Temenní lalok
-Interpretace jazyka, slov
-Vnímání dotyku, bolesti, teploty (senzorická oblast)
-Zpracování signálů ze zraku, sluchu, pohybu, vnímaní a paměti
-Prostorové a visuální vnímaní
Týlní lalok
-Zrakové centrum (barva, světlo, pohyb)
Spánkový lalok
-Porozumění jazyku (Wernikova oblast)
-Paměť
-Sluch
-Členění a organizování
Impulsy v mozku jsou přesouvány skrze nervové spoje. Impuls může cestovat z jednoho závitu do druhého, z jednoho laloku do druhého, z jedné strany mozku do druhé a také do částí skrytých uvnitř mozku.
T.Binka 1.č
Vnitřní struktury
OdpovědětVymazatHypotalamus –umístěn uvnitř třetí mozkové komory a jeho hlavní funkcí jsou automatické reakce. Jeho hlavní úlohou jsou reakce jako hlad, žízeň, spánek a reakce na sexuální podněty. Také koriguje teplotu, pocity a vylučování hormonů.
Podvěsek mozkový (hypofýza) – nalézá se v malé kostní dutině u spodní části lebky nazývané turecké sedlo. Podvěsek mozkový je spojen s hypotalamem skrze stopku. Známý jako “hlavní žláza“, kontroluje všechny ostatní žlázy s vnitřní sekrecí. Vylučuje hormony které ovlivňují vývoj pohlavních orgánů, usměrňuje růst kostí a svalů, reaguje na stress a nemoci.
Šišinka (epifýza) – umístěna za třetí mozkovou komorou. Vylučováním melatoninu reguluje tělesný cyklus a cirkadiální rytmy. Zastává roli v pohlavním vývoji.
Thalamus – slouží, jako ústředí pro všechny informace které jdou či vycházejí z mozkové kůry (obr. 5). Hraje roli při cítění bolesti, pozornosti, obezřetnosti a u paměti.
Obrázek 5. Koronární řez zobrazuje bazální ganglii
Bazální ganglie – se skládá z nucleus caudatus, putamen a globus pallidus. Tyto jádra spolupracují s mozečkem na jemné motorice(např. pohyby prstů).
Limbický systém – je centrem našich emocí, učení a paměti. Součástí tohoto systému jsou cingulate gyri, hypotalamus, amygdala (emoční reakce) a hipokampus (paměť).
Kraniální nervy
Mozek komunikuje s tělem skrze míchu a dvanáct párů kraniálních nervů (obr. 6). Deset z dvanácti párů kraniální nervů, které řídí sluch, pohyb očí, výraz v obličeji, chuť, polykání a svalstvo v obličeji, ramenou a jazyku vedou z mozkového kmene. Kraniální nervy pro čich a zrak vedou z koncového mozku.
Obr.6 Názvy a hlavní funkce dvanácti kraniálních nervů.
Názvy nervů a jejich funkce
I čichový-čich
II zrakový-zrak
III okohybný-okohybné svaly a oční víčka
IV kladková-šikmý oční sval
V trojklaný-obličejové svaly
VI odtahovací-zevní přímí oční slav
VII lícní-mimické svaly
VIII sluchověrovnovážný-sluch a rovnováha
IX jazykohltanový-chuť a polykání
X bloudivý-srdeční tep a zažívání
XI přídatný-pohyb hlavy
XII podjazykový-pohyb jazyku
Mozkové pleny
Mozek a mícha jsou chráněny třemi vrstvami buničiny nazývané mozková plena. Od shora dolů jsou řazeny: omozečnice, pavučnice a tvrdá plena
Omozečnice je pevná, tenká membrána, která se nalézá u vnitřní strany lebky; skládá se ze dvou vrstev. Periostální a meningeální omozečnice, které jsou spojeny a rozděleny pouze k vytvoření mozkových žil. Omozečnice tvoří malé záhyby nebo zářezy. Jsou zde dva speciální druhy záhybů, falx a tentorium. Falx odděluje pravou a levou hemisféru mozku a tentorium odděluje mozeček od koncového mozku.
Pavučnice je tenká membrána, připomínající pavučinu, která pokrývá celý mozek. Pavučnice je tvořena pružnou buničinou. Mezi omozečnicí a pavučnicí se nachází subdurální prostor.
T.Binka 2.č
Zuzana Nguyenová - 1. část
OdpovědětVymazatMozek
Mozek se skládá z koncového mozku, mozečku a mozkové kmene (Obr. 3).
Obrázek 3. Mozek se skládá ze tří částí: mozkový kmen, mozeček a koncový mozek. Koncový mozek se dělí na čtyři laloky: přední, temenní, spánkový a týlní.
• Koncový mozek je největší částí mozku a skládá se z pravé a levé hemisféry. Vykonává vyšší funkce jako hmat, vidění a slyšení, také řeč, uvažování, emoce, učení a kontrola nad pohybem.
• Mozeček se nachází pod koncovým mozkem. Jeho funkcí je koordinovat pohyby svalů, zachovat postoj a rovnováhu.
• Mozkový kmen zahrnuje střední mozek, Varolův most a prodlouženou míchu. Jedná jako spojovací centrum mezi koncovým mozkem, mozečkem a páteřní míchou. Vykonává mnoho automatických funkcí jako například dýchání, regulování srdeční frekvence, tělesné teploty, cyklů spánku a bdění, trávení, kýchání, kašlání, zvracení a polykání. Deset z dvanácti hlavových nerv vznikají v mozkovém kmeni.
Povrch koncového mozku má skládaný vzhled a nazývá se mozková kůra. Obsahuje přibližně 70% ze 100 miliard nervových buněk. Těla nervových buněk zbarvují mozkovou kůru na šedo-hnědou barvu, ze které vyplývá název šedá hmota (Obr. 4). Pod mozkovou kůrou jsou takzvané axony, dlouhá vlákna připojená na neurony, které tvoří bílou hmotu.
Obrázek 4. Povrch koncového mozku se nazývá mozková kůra. Mozková kůra obsahuje neurony (šedá hmota), které jsou vzájemně propojené s dalšími oblastmi mozku – axony (bílá hmota).
Přehyb v mozkové kůře zvyšuje povrch mozku, který dovoluje, aby se do lebky vešly více neuronů a umožnily vyšší funkce. Každý ohyb se nazývá mozkový závit a každá rýha mezi ohyby se nazývá mozková rýha. Existují názvy pro ohyby a rýhy, které pomáhají s vymezením určité oblasti mozku.
Pravý mozek – levý mozek
Pravá a levá hemisféra mozku jsou spojené svazkem vláken, které se nazývají kolózní tělesa a předávají zprávy z jedné strany na druhou. Každá hemisféra řídí opačnou stranu těla. Jestliže je nalezen mozkový nádor na pravé straně, tak levá ruka nebo noha může být oslabená nebo ochrnutá.
Ne všechny funkce hemisféry jsou sdílené. Levá hemisféra všeobecně řídí řeč, porozumění, počítání a psaní. Pravá hemisféra řídí kreativitu, prostorovou orientaci, umělecké nadání a hudební dovednosti. U přibližně 92% lidí levá hemisféra dominuje při používání rukou a jazykových dovedností.
Laloky mozku
Mozkové hemisféry mají odlišné rozštěpení, které rozdělují mozek na laloky. Každá hemisféra má 4 laloky: přední, spánkový, temenní a týlní (Obr. 3). Každý lalok může být opět rozdělen do oblastí, které slouží určitým funkcím. Je důležité pochopit, že každý lalok mozku nefunguje samostatně. Existují velmi komplexní vztahy mezi laloky mozku a pravou a levou hemisférou.
Zuzana Nguyenová - 2. část
OdpovědětVymazatPřední lalok
• Osobnost, chování, emoce
• Odhad, plánování, řešení problémů
• Řeč: mluvení a psaní (Brokova oblast)
• Pohyb těla (motorická korová oblast)
• Inteligence, soustředění, sebeuvědomění
Temenní lalok
• interpretace řeči a slov
• hmatový smysl, bolest, teplota (senzitivní korová oblast)
• zpracování informací z vidění, sluchu, pohybu, smyslu a paměti
• prostorové a optické vnímání
Týlní lalok
• vidění (barvy, světla, pohybu)
Spánkový lalok
• porozumění jazyka (Wernickova oblast)
• paměť
• sluch
• třídění a uspořádání
Informace jsou v mozku vedeny podél cest. Informace mohou putovat z jednoho mozkového závitu k dalšímu, z jednoho laloku k dalšímu, z jedné strany mozku do další a k jiným strukturám hluboko v mozku (např. mezimozkovému hrbolu, podhrbolu).
Hluboké struktury
Podhrbolí – je umístěný na dně třetí mozkové komory a je hlavním řídícím centrem vegetativních funkcí. Jeho úlohou je řídit funkce hladu, žízně, spánku a sexuálního chování. Také reguluje teplotu těla, krevní tlak, emoce a sekrece hormonů.
Hypofýza – leží v malé prohlubni lebeční baze nazvané sella turcica (turecké sedlo). Na stopce podhrbolí je zavěšená hypofýza. Známá jako „hlavní žláza“, řídí ostatní endokrinní žlázy v těle. Vylučuje hormony, které řídí pohlavní vývoj, podporují růst kostí a svalů, reagují na stres a bojují proti nemoci.
Epifýza – je umístěná za třetí mozkovou komorou. Vylučování melatoninu pomáhá s regulací vnitřních hodin a cirkadiánního rytmu těla. Trochu přispívá k pohlavnímu vývoji.
Hrbol mezimozkový – slouží jako stanice pro téměř všechny informace, které přicházejí a odcházejí z mozkový kůry (Obr. 5). Jeho úlohou je vnímat bolest, pozornost, ostražitost a paměť.
Obrázek 5. Koronální průřez, který ukazuje bazální ganglia.
Bazální ganglia – zahrnuje ocasatá jádra, putamen a globus pallidus. Tato jádra spolupracují s mozečkem, aby koordinovaly jemné pohyby, např. konečky prstů.
Limbický systém – je střediskem našich emocí, učení a paměti. Do limbického systému se zahrnuje cingulární kůra, podhrbolí, amygdala (emocionální reakce) a hipokampus (paměť).
Hlavové nervy
Mozek komunikuje s tělem prostřednictvím míchy a dvanácti párů hlavových nerv (Obr. 6). Deset z dvanácti párů hlavových nerv, které řídí sluch, pohyb očí, pocity v obličeji, chuť, polykání a pohyb obličeje, krku, ramene a jazyka, pocházejí z mozkového kmene. Hlavové nervy čichu a vidění pocházejí z koncového mozku.
Zuzana Nguyenová - 3. část
OdpovědětVymazatObrázek 6. Římské číslice, názvy a hlavní funkce dvanácti hlavových nerv.
Číslice - Název - Funkce
I - Čichový - Cítit
II - Zrakový - Vidět
III - Okohybný - Hýbat okem, zornicí
IV - Kladkový - Hýbat okem
V - Trojklaný - Pocit v obličeji
VI - Odtahovací - Hýbat okem
VII - Lícní - Hýbat obličejem, slintat
VIII - Sluchově rovnovážný - Slyšení, rovnováha
IX - Jazykohltanový - Chuť, polykání
X - Bloudivý - Tepová frekvence, trávení
XI - Přídatný - Hýbat hlavou
XII - Podjazykový - Hýbat jazykem
Mozkové obaly
Mozek a mícha jsou pokryté a chráněné třemi vrstvami tkáně, které se nazývají mozkové obaly. Nejkrajnější vrstva se nazývá tvrdá plena, střední pavučnice a vnitřní vrstva omozečnice. Tvrdá plena je silná a tlustá membrána, která podrobně rýsuje vnitřek lebky – jeho periostální a meningeální vrstvy jsou spojené a oddělují se jen, když formují žilní splavy. Tvrdá plena vytváří malé přehyby nebo oddělení. Existují dvě speciální přehyby tvrdé pleny – falx a tentorium. Falx odděluje pravou a levou hemisféru mozku a tentorium odděluje koncový mozek od mozečku. Pavučnice je tenká, síťovitá membrána, která kompletně pokrývá mozek. Je tvořená z elastické tkáně. Prostor mezi tvrdou plenou a pavučnicí se nazývá subdurální prostor. Omozečnice svírá povrch mozku a napodobuje jeho záhyby a rýhy. Omozečnice má mnoho cév, které sahají hluboko do mozku. Prostor mezi pavučnicí a omozečnicí se nazývá subarachnoidální prostor. Zde mozkomíšní mok omývá mozek.
Komory a mozkomíšní mok
Mozek má tekutinou plněné dutiny, které se nazývají komory (Obr. 7). Uvnitř komor jsou stužkovité struktury, které se nazývají choroidální plexus, jenž vytváří čirý bezbarvý mozkomíšní mok. Mozkomíšní mok proudí uvnitř i okolo mozku a míchy, aby je ochránil před poškozením. Tato cirkulující tekutina je neustále absorbovaná a opět doplňovaná.
Obrázek 7. Mozkomíšní mok je produkovaná uvnitř komor hluboko v mozku. Mozkomíšní mok cirkuluje uvnitř mozku a míchy a poté vně a v subarachnoidálním prostoru. Běžnými obstrukci, kterými mozkomíšní mok musí protékat, jsou: 1) intraventrikulární otvor, 2) Sylviový kanálek a 3) obex.
Hluboko v mozkových hemisférách jsou dva komory, které se nazývají laterální komory. Oba jsou spojené se třetí komorou prostřednictvím mezery, které se říká intraventrikulární otvor. Třetí komora je spojená se čtvrtou komorou prostřednictvím dlouhé, úzké trubky, která se nazývá Sylviový kanálek. Ze čtvrté komory pak mozkomíšní mok protéká do subarachnoidálního prostoru, kde omývá mozek. Mozkomíšní mok je znovu uváděn do oběhu (nebo absorbovaný) pomocí zvláštních struktur v horním šípovým splavu, které se nazývají Pacchionské granule. Mezi množstvím absorbováného mozkomíšního moku a množstvím jeho produkování je zachovaná rovnováha. Narušení či ucpání systému může způsobit usazování mozkomíšního moku, což by mohlo způsobit rozšíření komor (hydrocefalus) nebo shromažďování tekutiny v páteřní míše (syringomyelie).
Martin Mališ
OdpovědětVymazatprvní část
Mozek
Mozek se skládá z koncového mozku, mozečku a mozkové kmene (Obr. 3).
Obrázek 3. Mozek se skládá ze tří částí: mozkového kmene, mozečku a koncového mozku. Koncový mozek se dělí na čtyři laloky: přední, temenní, spánkový a týlní.
• Koncový mozek tvoří největší částí mozku a skládá se z pravé a levé hemisféry. Je zodpovědný za vyšší funkce jako hmat, zrak a sluch, stejně jako řeč, myšlení, emoce, učení a motorické funkce.
• Mozeček se nachází pod koncovým mozkem. Jeho funkcí je koordinovat pohyby svalů, udržovat stabilitu a rovnováhu.
• Mozkový kmen zahrnuje střední mozek, Varolův most a prodlouženou míchu. Funguje jako spojovací centrum mezi koncovým mozkem, mozečkem a páteřní míchou. Vykonává mnoho automatických funkcí jako například dýchání, reguluje srdeční tep, tělesnou teplotu, spánkový cyklus, trávení, kýchání, kašlání, zvracení a polykání. Deset z dvanácti hlavových nervů začíná v mozkovém kmeni.
Povrch koncového mozku má přehýbaný vzhled a nazývá se mozková kůra. Obsahuje přibližně 70% ze 100 miliard nervových buněk. Těla nervových buněk zbarvují mozkovou kůru na šedo-hnědou barvu, ze které vyplývá název šedá hmota (Obr. 4). Pod mozkovou kůrou jsou dlouhá spojovací vlákna neuronů, takzvané axony, které tvoří bílou hmotu.
Obrázek 4. Povrch koncového mozku se nazývá mozková kůra. Mozková kůra obsahuje neurony (šedá hmota), které jsou propojeny s dalšími oblastmi mozku axony (bílá hmota). Mozková kůra má přehýbaný vzhled. Záhyb se nazývá gyrus a rýha mezi jednotlivými závity se nazývá sulcus.
Přehýbání mozkové kůry zvětšuje povrchovou plochu mozku, což umožňuje, aby se do lebky vešlo více neuronů, čímž je dosaženo vyšších funkcí. Každý závit se nazývá gyrus a každá rýha mezi závity se nazývá sulcus. Existují názvy pro závity a rýhy, které usnadňují určení jednotlivých oblastí mozku.
Pravý mozek – levý mozek
Pravá a levá hemisféra mozku jsou propojené svazkem vláken, které se nazývají kalózní tělesa a předávají zprávy z jedné strany na druhou. Každá hemisféra řídí opačnou stranu těla. Pokud se mozkový nádor nachází na pravé straně, pak může být oslabena či ochrnutá levá ruka nebo noha.
Ne všechny funkce hemisfér jsou sdíleny. Obecně levá hemisféra ovládá řeč, porozumění, matematické dovednosti a psaní. Pravá hemisféra pak určuje kreativitu jednotlivce, prostorovou orientaci, umělecké nadání a hudební schopnosti. Přibližně u 92% populace je levá hemisféra dominantní což určuje používání rukou a jazykové schopnosti.
Mozkové laloky
Mozkové hemisféry se dělí na menší celky, mozekové laloky. Každá hemisféra má 4 laloky: přední, spánkový, temenní a týlní (Obr. 3). Každý lalok může být opět rozdělen do oblastí, které slouží určitým funkcím. Je důležité chápat, že žádný lalok mozku nefunguje samostatně. Existují velmi komplexní vztahy mezi jednotlivými mozkovými laloky a pravou a levou hemisférou.
Přední lalok
• Osobnost, chování, emoce
• Rozhodování, plánování, řešení problémů
• Řeč: mluvení a psaní (Brokova oblast)
• Pohyb těla (motorické funkce)
• Inteligence, soustředění, sebeuvědomění
Temenní lalok
• interpretace řeči a slov
• hmat, vnímání bolesti, teploty (senzitivní funkce)
• zpracování zrakových, sluchových, pohybových a smyslových vjemů a paměť
• prostorové a zrakové vnímání
Týlní lalok
• Zpracování zrakových vjemů (barvy, světla, pohybu)
Spánkový lalok
• porozumění jazyka (Wernickova oblast)
• paměť
• sluch
• třídění a uspořádávání
Informace jsou v mozku předávány danými cestami. Informace mohou putovat z jednoho mozkového závitu do jiného, z laloku do laloku, z jedné strany mozku na druhou a do struktur uložených hluboko v mozku (např. thalamus, hypothalamus).
Martin Mališ
OdpovědětVymazatdruhá část
Hluboké struktury
Hypothalamus (Podhrbolí) – je umístěný na dně třetí mozkové komory a je hlavním řídícím centrem vegetativních funkcí. Jeho úlohou je kontrolovat hlad, žízeň, spánek a sexuální odezvy. Také reguluje tělesnou teplotu, krevní tlak, emoce a sekrece hormonů.
Hypofýza – leží v malé prohlubni lebeční baze nazvané sella turcica (turecké sedlo). Hypofýza je spojena s hypothalamem přes tkz. Infundibulum (nálevku). Je známa jako „hlavní žláza“, řídí ostatní endokrinní žlázy v těle. Vylučuje hormony řídící pohlavní vývoj, podporuje růst kostí a svalů, odpovídá na stresové vjemy a bojují proti nemocem.
Epifýza – je umístěná za třetí mozkovou komorou. Vylučováním melatoninu pomáhá regulovat vnitřní biologické hodiny a cirkadiánní rytmus. Má určitou roli při sexuálním vývoji.
Thalamus (Hrbol mezimozkový) – slouží jako ústřední stanice pro téměř všechny informace, které přicházejí a odcházejí z mozkové kůry (Obr. 5). Jeho úlohou je vnímání bolesti, pozornost, ostražitost a paměť.
Obrázek 5. Koronální průřez s bazálními ganglii.
Bazální ganglia – zahrnuje caudata (ocasatá jádra), putamen a globus pallidus. Tato jádra spolupracují s mozečkem, s nímž koordinují jemnou motoriku, jako jsou pohyby konečky prstů.
Limbický systém – je centrem našich emocí, učení a paměti. V tomto systému jsou zahrnuty cingulární kůra, hypothalamus, amygdala (emocionální reakce) a hipokampus (paměť).
Hlavové nervy
Mozek komunikuje s tělem přes míchu a dvanáct párů hlavových nervů (Obr. 6). Deset z dvanácti párů hlavových nervů, které ovládají sluch, pohyb očí, vnímání v obličeji, chuť, polykání a pohyb svalů obličeje, krku, ramene a jazyka, vycházejí z mozkového kmene. Hlavové nervy čichu a zraku vycházejí z koncového mozku.
Obrázek 6. Římské číslice, název a hlavní funkce dvanácti hlavových nerv.
Číslice - Název - Funkce
I - Čichový - Cítit
II - Zrakový - Vidět
III - Okohybný - Hýbat okem, zornicí
IV - Kladkový - Hýbat okem
V - Trojklaný - Pocit v obličeji
VI - Odtahovací - Hýbat okem
VII - Lícní - Hýbat obličejem, slintat
VIII - Sluchově rovnovážný - Slyšení, rovnováha
IX - Jazykohltanový - Chuť, polykání
X - Bloudivý - Tepová frekvence, trávení
XI - Přídatný - Hýbat hlavou
XII - Podjazykový - Hýbat jazykem
Mozkové obaly
OdpovědětVymazatMozek a mícha jsou kryty a chráněny třemi vrstvami tkáně nazývající se mozkové obaly. Od nejsvrchnější se sestupně nazývají: tvrdá plena, pavučnice a omozečnice.
Tvrdá plena je silná a tlustá membrána, která těsně obepíná vnitřek lebky, její dvě vrstvy, periostální a meningeální, jsou spojené a oddělují se jen, aby utvořili žilní splavy. Tvrdá plena vytváří malé přehyby nebo oddělení. Existují dva speciální přehyby tvrdé pleny, falx a tentorium. Falx odděluje pravou a levou hemisféru mozku a tentorium odděluje koncový mozek od mozečku.
Pavučnice je tenká, síťovitá membrána, která kryje celý mozek. Pavučnice je tvořena z elastické tkáně. Prostor mezi tvrdou plenou a pavučnicí se nazývá subdurální prostor.
Omozečnice svírá povrch mozku a kopíruje jeho závity a rýhy. V omozečnici je množství cév, které sahají hluboko do mozku. Prostor mezi pavučnicí a omozečnicí se nazývá subarachnoidální prostor. V tomto prostoru se nachází mozkomíšní mok, který omývá mozek a tlumí otřesy.
Komory a mozkomíšní mok
V mozku se nacházejí duté, tekutinou vyplněné prostory, které se nazývají komory. (Obr. 7). Uvnitř těchto komor jsou páskovité struktury, které se nazývají choroidální plexus, který tvoří čirý bezbarvý mozkomíšní mok. Mozkomíšní mok proudí uvnitř a okolo mozku a míchy a pomáhá je chránit před poškozením. Tato cirkulující tekutina je neustále absorbovaná a znovu doplňovaná.
Obrázek 7. Mozkomíšní mok je tvořen hluboko v mozku uvnitř komor. Mozkomíšní mok cirkuluje uvnitř mozku a míchy a poté do subarachnoidálního prostoru. Obvyklé oblasti překážek: 1) intraventrikulární otvor, 2) Sylviův kanálek a 3) obex.
Hluboko v mozkových hemisférách se nacházejí dvě komory, které se nazývají laterální komory. Obě se spojují se třetí komorou prostřednictvím odděleného otvoru, který se nazývá intraventrikulární otvor. Třetí komora se spojuje se čtvrtou komorou skrze dlouhou, tenkou trubici, zvanou Sylviův kanálek. Ze čtvrté komory pak mozkomíšní mok protéká do subarachnoidálního prostoru, kde omývá a tlumí mozek před otřesy. Mozkomíšní mok se dostává znovu do oběhu (nebo je absorbován) speciálními strukturami v horním šípovém splavu, které se nazývají pavučnicové granule.
Mezi množstvím absorbováného a produkovaného mozkomíšního moku je udržována rovnováha. Narušení či ucpání v systému může způsobit hromadění mozkomíšního moku, což může způsobit zvětšení komor (hydrocefalus) nebo hromadění tekutiny v páteřní míše (syringomyelie).