1. Přečtěte si nejprve celou ukázku. Soustřeďte se zejména na rozlišení čtyř uvedených stylů učení.
2. Pokuste se na webu objevit články či prezentace na stejné téma. Pečlivě kontrolujte jejich původ! Studentská amatérská verze není dobrý zdroj.
3. Pořiďte si slovníček použitých termínů. Užitečným zdrojem vám bude Průchův Česko-anglický pedagogický slovník.
THE PSYCHOLOGY OF THE LANGUAGE LEARNER
INDIVIDUAL DIFFERENCES IN SECOND LANGUAGE
ACQUISITION
Zoltán Dörnyei
KOLB’S MODEL OF LEARNING STYLES
Having reviewed briefly a ‘pure’ cognitive style system, let us now return to
the broader issue of learning styles. There are a number of competing models
in the literature, but the theory proposed by Kolb (1984; Kolb et al.,
2001) as part of his broader experiential learning theory is one that has been
widely endorsed by both researchers and practitioners. Furthermore, as is the
case with Riding’s construct, Kolb’s theory is also accompanied by an established
measuring instrument, the ‘Learning Style Inventory’ (see later).
Kolb’s learning style construct is based on the permutation of two main
dimensions, concrete vs. abstract thinking and active vs. reflective information
processing. An orientation toward concrete thinking focuses on being
involved in experiences and dealing with immediate human situations in a
personal way, emphasizing feeling as opposed to thinking. An orientation
toward abstract conceptualization focuses on using logic, ideas, and concepts,
emphasizing thinking as opposed to feeling. An orientation toward
active experimentation focuses on actively influencing people and changing
situations; it emphasizes practical applications as opposed to reflective understanding.
An orientation toward reflective observation focuses on understanding
the meaning of ideas and situations by carefully observing and impartially
describing them; it emphasizes understanding as opposed to practical application. Based on the combination of the two style continuums, four
basic learner types, or learning style patterns, emerge:
• Divergers (concrete & reflective) have received their label because they
prefer concrete situations that call for the generation of ideas, such as a
brainstorming session. This does not mean they are abstract thinkers;
just the opposite, they are down-to-earth people who learn best through
concrete experience and like to look at concrete situations from many
points of view in a reflective manner. They are also interested in other
people and are fairly emotional in their dealings with them. They have
broad cultural interests and often specialize in the arts. In classroom
situations they prefer to work in groups.
• Convergers (abstract & active) are abstract thinkers who generate ideas
and theories. They are, however, not detached from reality as they are
interested in active experimentation to find practical uses for their
schemes. They are good at solving specific problems, especially if the
tasks are technical rather than interpersonal or social in nature. In formal
learning situations, people with this style prefer experiments and simulations,
laboratory assignments, and practical applications.
• Assimilators (abstract & reflective) are also abstract thinkers but their
strength is not in dreaming up ideas and then actively trying to put them
into test, like that of the convergers, but rather, as the name suggests, assimilating
disparate observations in a reflective manner, that is, understanding
a wide range of information and putting it into a concise and
logical form. People with this style embody best the stereotype of the
‘aloof academic,’ as they are less interested in people than in abstract
concepts and find it more important that a theory has logical soundness
than practical value.
• Accommodators (concrete & active) are the most hands-on learners:
They like concrete experience and active experimentation, and they are
stimulated by challenging experiences even to the extent of taking risks.
They often follow their ‘gut’ feelings rather than logical analysis. No
wonder that this learning style is effective in action-oriented careers
such as marketing or sales. In formal learning situations they like to
work with others on active projects and enjoy field work.
http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kolb%C5%AFv_cyklus

http://www.slideshare.net/DamianGordon1/a-unified-model-of-learning-styles
OdpovědětVymazatSlide no. 18 and 20
• Divergující (rozbíhaví) studenti (konkrétní a reflexivní) obdrželi své označení, protože mají raději konkrétní situace, které vyžadují generování mnoha nových nápadů, jako je například brainstorming. To však neznamená, že mají abstraktní myšlení; právě naopak, jsou to pragmatičtí lidé, kteří se učí nejlépe prostřednictvím konkrétních zkušeností a rádi se dívají na určité situace z různých hledisek reflexivním způsobem. Mají také zájem o druhé a v jednání s nimi jsou dosti emotivní. Mají široké kulturní zájmy a často se specializují na umění. V učebně preferují práci ve skupinách.
OdpovědětVymazat• Konvergující (sbíhaví) studenti (abstraktní a aktivní) jsou ti, kteří mají sklony k abstraktním myšlenkám a názorům. Nejsou však odtrženi od reality, což můžeme pozorovat z jejich zájmu o aktivní experimentování a hledání praktického využití jejich projektů. Jsou dobří v řešení specifických problémů, zejména pokud jde o úkoly povahy technické, spíše než mezilidské nebo sociální. Co se týče formalizovaného stylu výuky, lidé tohoto typu preferují experimenty, simulace, laboratorní cvičení a praktickou aplikaci.
• Asimilující (přizpůsobivý) studenti (abstraktní a reflexivní) mají také abstraktní myšlení, ale jejich přednost nespočívá v přicházení s nápady a v jejich následném testování, jako je tomu u konvergujících studentů, ale spíše, jak již název napovídá, v osvojování si různorodých pozorování reflexivním způsobem. Také to ale znamená, že jsou schopni porozumět široké škále informací a dokáží je uspořádat do výstižné a logické formy. Lidé tohoto typu ztělesňují nejlépe stereotyp „akademický elitismus,“ protože se zajímají více o abstraktní pojetí než o lidi a považují za mnohem důležitější, že teorie má logickou korektnost než praktickou hodnotu.
• Akomodující (vstřícní) studenti (konkrétní a aktivní) nejvíce studují prakticky: líbí se jim konkrétní zkušenosti a aktivní experimentování, a jsou stimulován i náročnější výzvou, u které jim mnohdy nezáleží na možném riziku. Často dají spíše na svou intuici než na logické uvažování. Není divu, že tento styl učení je vhodný v aktivně orientovaných povoláních jako marketing nebo obchod. Při formalizované výuce rádi spolupracují s ostatními na činorodých projektech a užívají si práci v terénu.
Zuzana Krausová
Aktivisté (konkrétní a reflektivní) jsou nazýváni aktivisty, jelikož preferují konkrétní situace, v kterých generovat nápady, jako třeba brainstorming. To neznamená, že myslí abstraktně, naopak, jsou to realisté, kteří se nejlépe učí konkrétními situacemi a rádi se reflektivně dívají na konkrétní situace z mnoha úhlů pohledu. Zajímají se o ostatní lidi a jednají s nimi poměrně emočně. Mají široké kulturní zájmy a často se specializují na umění. Ve třídě jim více vyhovuje skupinová práce.
OdpovědětVymazatPřemítavé typy (abstraktní a aktivní) myslí abstraktně a generují nápady a teorie. Nejsou ovšem odděleni od reality, neboť se zajímají o aktivní experimentaci, aby nalezli praktické použití pro své plány. Jsou dobří v řešení specifických problémů, především technického rázu, méně již interpersonálního nebo sociálního. Ve formálních učebních situacích tito lidé preferují experimenty a simulace, laboratorní práce a praktické aplikace.
Teoretici (abstraktní a reflektivní) také přemýšlí abstraktně, ale jejich síla není ve vymýšlení nápadů a jejich následném testování, jako u aktivistů, ale spíš, jak jejich název napovídá, v reflektivním asimilování nesourodých pozorování, jinak řečeno, v porozumění široké škály informací, které uspořádají do stručné a logické formy. Lidé tohoto typu jsou nejblíže k stereotypu „akademika teoretika,“ jelikož se více zajímají o abstraktní koncepty než o lidi a považují za důležitější logickou stavbu teorie než její praktické využití.
Pragmatici (konkrétní a aktivní) jsou nejpraktičtější žáci. Mají rádi konkrétní situace a aktivní experimentaci a jsou stimulování náročnými úkoly natolik, že riskují. Často následují svoji intuici spíše než logickou analýzu. Jejich učební styl je efektivní pro akčně zaměřené obory jako marketing nebo prodej. Ve formálních učebních situacích rádi pracují s ostatními na aktivních projektech a vyhledávají práci v terénu.
Ondřej Kurz
Divergující studenti (konkrétní a reflexivní) si získali své označení, protože mají raději řeší konkrétní situace, vyžadující vymýšlení nových nápadů, jako je například brainstorming. To ovšem neznamená, že mají abstraktní myšlení; ale naopak, tito lidé stojí nohama pevně na zemi, nejlépe se učí prostřednictvím konkrétních zkušeností a rádi se dívají na určité situace reflektivně z různých hledisek. Mají také zájem o druhé a v jednání s nimi jsou velmi emotivní. Mají široké zájmy v oblasti kultury a často se specializují na umění. Ve třídě preferují skupinovou práci.
OdpovědětVymazatKonvergující studenti (abstraktní a aktivní)přemýšlí abstraktě k vytváření nových myšlenek a názorů. Nejsou ale odtrženi od reality, jelikož se zajímají o aktivní experimentování a hledání praktického využití svých projektů. Jsou dobří v řešení specifických problémů, především pokud jde technické problémy, spíše než mezilidské nebo sociální. V případě formalizovaného stylu výuky, lidé tohoto typu preferují experimenty, simulace, laboratorní cvičení a praktickou aplikaci.
Asimilující studenti (abstraktní a reflexivní), také přemýšlí abstraktně, ale jejich síla netkví ve vymýšlení nových věcí a ihned je prakticky vyzkoušet, jako u konvergujících studentů, spíše, jak již název napovídá, v reflexiivním osvojování si různorodých pozorování., což znamená, že rozumí velké škále informací, která dají do jedné smysluplné formy. Osoby s tímto typem učení, nejlépe odpovídají stereotypu “ povýšeneckého akademika”, protože se méně zajímají o lidi než o abstraktní koncepty a také se považují za důležité aby teorie byla spíše logická než praktická.
Akomodující studenti (konkrétní a aktivní) jsou nejpraktičtější studenti. Mají rádi konkrétní zkušenosti a aktivní experimentování, stimulují je náročnější výzvy, mnohokrát nehledě na možná rzika. Často následují svou intuici, na úkor logického uvažování. Není divu, že tento styl učení je vhodný pro aktivně orientovaných povolání jako marketing nebo obchod. Při formální výuce rádi spolupracují s ostatními na různých projektech a užívají si práci v terénu.
Bláhová Zuzana
Divergující typ (konkrétní a reflektivní) jsou studenti, kteří získali své pojmenování, protože preferují konkrétní situace volající po nových nápadech, jako například brainstorming. To ale neznamená, že tito studenti přemýšlí abstraktně, právě naopak stojí tito studenti nohama pevně na zemi. Učí se lépe skrze zkušenosti a rádi se koukají na události z různých pohledů. Také je zajímají ostatní a jejich jednání s lidmi je jen mírně ovlivněno emocemi. Mají široké spektrum zájmů a často se zaměřují na umění. V hodinách preferují skupinovou práci.
OdpovědětVymazatKonvergujícím typem (abstraktní a aktivní) označujeme studenty, kteří přemýšlejí abstraktně a rádi vymýšlejí nové nápady a teorie. Jejich zájem v testování svých myšlenek aktivním experimentováním je ale neodděluje od reality. Konvergující studenti jsou dobří v řešení specifických problémů, obzvláště pak pokud jde o úkoly technické, spíše než o úkoly osobního či sociálního charakteru. Při učení preferují experimenty a simulace, laboratorní úkoly a aplikování teorie v praxi.
Asimilující typ (abstraktní a reflektivní) jsou také studenti přemýšlející abstraktně, nicméně jejich síla není ve vymýšlení a testování nových nápadů, jako u konvergentů, ale spíše, jak jejich jméno napovídá, spojování jejich objevů, tudíž porozumění širokému spektru informací díky tomu, že z nich vytváří jakousi logickou formu. Lidé, kteří se takto učí, nejlépe zapadají do označení "rezervovaných akademiků", protože se nezajímají o ostatní lidi, ale spíše o abstraktní koncepty a považují za důležitější to, že daná teorie zní logicky, než to, jakou má praktickou hodnotu.
Akomodující typ (konkrétní a aktivní) jsou studenti, kteří se nejvíce ze všech typů, učí skrze své vlastní zkušenosti. Mají rádi konkrétní zážitky a aktivní experimenty, a také mají rádi výzvy, a to dokonce i kdyby výzva znamenala podstoupit riziko. Často dávají přednost své intuici před logickou analýzou. Není divu, že tento styl učení je efektivní v aktivně orientovaných kariérách, jako je prodej a obchod. V hodinách tito studenti rádi pracují s ostatními na aktivních projektech a užívají si práci v terénu.
OdpovědětVymazatDivergentní typ (konkrétní a reflexivní) – získal svoji nálepku díky upřednostňování konkrétních situací, které vyžadují mnoho myšlenkových procesů během činnosti, jako například u skupinového brainstormingu. To ale neznamená, že divergentní typy přemýšlí hlavně abstraktně, právě naopak jsou to lidé s nohama pevně na zemi, kteří nejvíce získají ze zážitku a konkrétní situace. Rádi se dívají na určité situace více pohledy, mají i zájem o ostatní a dokáží reagovat v interakci i poměrně emotivně. Široce se zajímají o kulturu a často bývají odborníci v umělecké oblasti. Ve škole jim více vyhovuje skupinová práce.
Konvergentní typ (abstraktní a aktivní) – tito lidé myslí hlavně abstraktně a dokáží vytvářet nové nápady a teorie. Často jsou však vzdáleni od reality zatímco se aktivně věnují experimentaci, aby uplatnili svoje plány. Jsou dobří v řešení specifických problémů, zvláště pak úkoly technického rázu, spíše než interpersonální a sociální. V běžné školní hodině preferují experimenty, simulace, laboratorní úkoly a praktické využití znalostí.
Asimilační typ (abstraktní a reflexivní) jsou rovněž abstraktní myslitelé, ale jejich síla nespočívá ve snění o nových myšlenkách a poté je podrobit zkoušce, jako je tomu u konvergentních typů. Spíše (jak jméno napovídá) si přizpůsobují různorodé observace reflexivním způsobem, což znamená, že mají široký rozhled o informacích a dokážou určitý problém popsat výstižně a logicky. Lidé s tímto stylem jsou ztělesněním stereotypu “zadumaného vědce”, protože se více zajímají o abstraktní koncepty, které považují důležitější, než lidi kolem sebe, protože pro ně má určitá teorie logickou pevnost, spíše než praktickou hodnotu.
Akomodační typ (konkrétní a aktivní) se učí tím nejpraktičtějším způsobem. Lidé tohoto typu mají rádi zkušenost, rádi zkoušejí nové věci a výzva je pro ně nejlepším zážitkem, který někdy hraničí s riskováním. Často naslouchají spíše svému selskému rozumu spíše, nežli logické analýze skutečnosti. Není divu, že tento učební styl je efektivní, pokud člověk zvolí akčnější kariéru, jako například v marketingu, či obchodu. Ve formální učební situaci rádi spolupracují s ostatními během projektů a jsou dobří terénní pracovníci.
Divergentní typy (konkrétní a reflektivní) získali své pojmenování díky preferenci konkrétních situací, jež volají po nových nápadech, jako například brainstorming. To ale neznamená, že přemýšlejí abstraktně, právě naopak, jsou to lidé s nohama pevně na zemi, kteří se nejlépe učí skrze konkrétní zkušenosti a rádi se dívají na situace reflektivně z mnoha úhlů pohledu. Také se zajímají o druhé a při vzájemné interakci dokáží být dosti emotivní. Mají široké zájmy v oblasti kultury a často se zaměřují na umění. V hodinách preferují skupinovou práci.
OdpovědětVymazatKonvergentní typy (abstraktní a aktivní) jsou lidé, co přemýšlejí abstraktně a přicházejí s novými nápady a teoriemi. Jejich zájem v experimentování a praktickém využití jejich nápadů zajišťuje, že nejsou odtaženi od reality. Jsou dobří v řešení konkrétních problému, obzvláště pokud se jedná spíše o technické úkoly než o úkoly se sociálním nebo interpersonálním zaměřením. Při učení preferují experimentování, provádění simulací, laboratorní úkoly a aplikaci poznatků v praxi.
Asimilační typy (abstraktní a reflektivní) také přemýšlejí abstraktně, ale jejich přednost není v přicházení s novými myšlenkami a jejich následném otestování jako u konvergentních typů, ale spíše, jak jejich jméno napovídá, v asimilaci odlišných pozorování, neboli porozumění široké škály informací, které následně uspořádají do logického celku. Tito lidé jsou ztělesněním stereotypu „odtažitého akademika“ jelikož se více zajímají o abstraktní koncepty než o lidi a je pro ně mnohem důležitější, aby teorie dávala logický smysl než její praktické využití.
Akomodační typy (konkrétní a aktivní) jsou nejpraktičtější studenti. Preferují konkrétní zkušenost a experimentování, také je stimulují zážitky, které jsou pro ně výzvou až do takové míry, že jsou při nich ochotni riskovat. Často se řídí instinktem místo logické analýzy. Není divu, že tento učební styl je velmi efektivní u „aktivních“ profesí jako je například marketing nebo prodej. Během formálních učebních situací preferují práci ve skupině na projektech, které zahrnují nějakou aktivní činnost. Také mají rádi práci v terénu.
Sůva Michal
Aktivisté: (konkrétní a reflexivní) získali své pojmenování, protože preferují konkrétní situace, které volají po generování nápadů, jako třeba brainstorming. To neznamená, že jsou přemýšlí abstraktně, právě naopak, jsou to realisté, kteří se nejlépe učí konkrétními situacemi a rádi se reflektivně dívají na konkrétní situace z mnoha úhlů pohledu. Zajímají se také o ostatní lidi a jednají s nimi poměrně emotivně. Mají široké kulturní zájmy a často se specializují na umění. Ve hodinách preferují skupinové práce
OdpovědětVymazatPřemítavé typy: (abstraktní a aktivní) přemýšlejí abstraktně a generují nápady a teorie. Nicméně jejich zájem v experimentování a hledání praktických využití jejich nápadů zajišťuje, že nejsou odtrženi od reality. Jsou dobří v řešení specifických problémů, zejména pokud úkoly jsou spíše technické povahy než mezilidské nebo sociální. V hodinách lidé tohoto typu preferují experimenty, simulace, laboratorní úkoly a praktické aplikace.
Teoretici (abstraktní a reflexivní): také přemýšlejí abstraktně, ale jejich síla nespočívá ve vymýšlení nápadů a jejich následném testování jako u přemítavých typů, ale spíše, jak jejich název napovídá, v asimilaci různorodých pozorování reflexivním způsobem, což odpovídá porozumění široké škály informací uspořádané do stručné a logické formy. Lidé tohoto typu nejlépe ztělesňují stereotyp „Akademický elitismus“, jelikož se méně zajímají o lidi a více o abstraktní koncepty a považují logickou stavbu za důležitější než praktické využití.
Pragmatici: (konkrétní a aktivní) jsou nejpraktičtější učenci. Mají rádi konkrétní zkušenosti a aktivní experimentaci, a jsou stimulování náročnými úkoly a to natolik, že riskují. Častěji následují svou intuici než logickou analýzu. Není tedy divu, že tento styl učení je efektivní v aktivních povoláních jako jsou marketing nebo obchod. Při formalizované výuce rádi pracují s ostatními na projektech, které vyžadují aktivitu a užívají si práci v terénu.
Richard Záhrobský
Divergentní typ (konkrétní a reflexivní) – získal svoji nálepku díky upřednostňování konkrétních situací, které vyžadují generování nových nápadů, jako například u skupinového brainstormingu. To ale neznamená, že divergentní typy přemýšlí hlavně abstraktně, právě naopak se drží nohama pevně při zemi a nejvíce získají ze zážitku a konkrétní situace. Zajímají se o ostatní lidi a jednají s nimi poměrně emotivně. Široce se zajímají o kulturu a často bývají nadaní v umělecké oblasti. Ve škole jim více vyhovuje skupinová práce.
OdpovědětVymazatKonvergentní typ (abstraktní a aktivní) – tito lidé myslí hlavně abstraktně a snadno generují nápady a teorie. Nejsou ovšem odděleni od reality, neboť se zajímají o aktivní experimentaci, aby nalezli praktické použití pro své plány. Jsou dobří v řešení specifických problémů, zvláště pak technického rázu, spíše než interpersonálních a sociálních. V běžné školní hodině preferují experimenty, simulace, laboratorní úkoly a praktické využití znalostí.
Asimilační typ (abstraktní a reflexivní) jsou rovněž abstraktní myslitelé, ale jejich síla nespočívá ve vymýšlení nápadů a jejich následném testování jako je tomu u konvergentních typů. Spíše (jak jméno napovídá) si přizpůsobují různorodé observace reflexivním způsobem, což znamená, že mají široký rozhled o informacích a dokážou určitý problém popsat výstižně a logicky. Lidé s tímto stylem jsou ztělesněním stereotypu “zadumaného vědce”, protože se více zajímají o abstraktní koncepty než o lidi a považují za důležitější logickou stavbu teorie než její praktické využití.
Akomodační typ (konkrétní a aktivní) se učí tím nejpraktičtějším způsobem. Lidé tohoto typu mají rádi zkušenost, nové věci a výzva je pro ně nejlepším zážitkem až do takové míry, že jsou při nich ochotni riskovat. Často naslouchají svému selskému rozumu, nežli logické analýze. Není divu, že tento učební styl je efektivní, pokud člověk zvolí akčnější povolání, jako například v marketingu, či obchodu. Ve formální učební situaci rádi spolupracují s ostatními během projektů a jsou dobří terénní pracovníci.
Přemýšlivý typ (konkrétní a přemítavý) Lidé tohoto typu své označení dostali proto, že preferují konkrétní situace, které vedou k diskuzi, například brainstorming. To ale neznamená, že uvažují abstraktně. Právě naopak, jsou to racionální jedinci, kteří se nejlépe učí pomocí konkrétních zkušeností a rádi přemítají o konkrétních situacích a zkoumá je z různých úhlů. Jsou pozorní k lidem ve svém okolí, ke kterým umí být značně citliví. Mají široké kulturní zájmy a velice často se specializují v umění. Při výuce preferují skupinovou práci.
OdpovědětVymazatPragmatik (abstraktní a aktivní) Pragmatici přicházejí se svými teoriemi a nápady díky abstraktnímu myšlení. Díky experimentální činnosti nacházejí praktické využití svých schémat a nejsou tak v žádném případě odtrženi od reality. Vynikají v řešení technických úloh spíše než ve vyjasňování mezilidských či sociálních problémů. Ve formálním výukovém prostředí tito lidé preferují pokusy a simulace, laboratorní úlohy a praktickou aplikaci.
Teoretik (abstraktní a přemítavý) Teoretici také myslí abstraktně, na rozdíl od pragmatiků však není jejich nejsilnější stránkou uvedení teorie do praxe, nýbrž, jak naznačuje název, přemítavé připodobňování různých postřehů, tedy schopnost porozumět široké škále informací a jejich následné logické a přehledné zařazení. Lidé tohoto typu nejlépe zosobňují ony „rezervované akademiky“, jelikož jsou spíše než lidem oddáni abstraktním konceptům a seriózní logika věci pro ně převažuje nad jejím využití v praxi.
Aktivitsta (konkrétní a aktivní) Aktivisté jsou nejpraktičtější studenti: Preferují konkrétní zkušenosti a aktivní experimentaci, nadchnou se pro výzvy a jsou ochotni riskovat. Často důvěřují svým instinktům a emocím spíše než logické analýze. Není proto divu, že tento učební typ vyniká v zaměstnáních orientovaných na výkon, jako marketing či prodej. Ve formálním studijním prostředí aktivisté rádi skupinově pracují na projektech a kvetou při práci v terénu.